Anna Brabcová: Sociální podnik by měl pomáhat i otevřenému pracovnímu trhu

Pozvání k rozhovoru přijala Anna Brabcová, ředitelka odboru Integrace na trh práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Váš životopis zahrnuje rozsáhlé pole činností. Čím vším jste se zabývala a co pro vás bylo nejzajímavější?

Už na vysoké škole jsem se začala zabývat cizineckou problematikou. Bakalářskou práci jsem psala o integraci Turků v Německu a integrace cizinců se stala mým životním tématem. Tady na ministerstvu jsem začínala na pozici vedoucí oddělení zahraniční zaměstnanosti. Ale stejně tak jako v předchozích zaměstnáních, třeba v OSN, jsem se ohledně integrace vždycky snažila o co nejširší záběr. Pracovala jsem na úřadu vlády při prvním předsednictví České republiky, dále pro Člověka v tísni, pro Amnesty International a další organizace.  

Pojem integrace na trh práce může být velmi široký. Co si pod tím můžeme konkrétně představit? Co v tomto směru zajišťuje ministerstvo?

Chtěli jsme s kolegy, aby název odboru vyjadřoval co nejširší záběr naší práce. V současné době obsahuje pět oddělení. 

První oddělení se zabývá zahraniční zaměstnaností. Zahrnuje integraci nově přijímaných cizinců, ale i těch, kteří už tu jsou. V souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny sem mimo jiné patří i integrace na trh práce osob s dočasnou ochranou.

Druhé oddělení se zabývá chráněným trhem práce, projektem na začleňování osob se zdravotním postižením na otevřený trh práce, ale také podporou v nezaměstnanosti a metodikou rekvalifikací. 

Třetí oddělení připravuje strategie v oblasti zaměstnanosti obecně a metodiku aktivní politiky zaměstnanosti. Zahrnuje kurzy dalšího vzdělávání, veřejně prospěšné práce i podporu zaměstnavatelům. Současně zpracovává makroekonomické výhledy a analýzy. Spolupracuje také s jinými resorty a s Evropskou komisí, odkud vychází dlouhodobé strategické plány například v oblasti robotizace, automatizace, uhlíkově neutrální ekonomiky a dalších trendů, které nás čekají. Oddělení pak podle nich připravuje strategie a politiky na národní úrovni. 

Čtvrté oddělení zaměstnává právníky připravující návrhy zákonů, nařízení, vyhlášek a dalších materiálů, které dál zpracovávají kolegové v legislativní sekci, odkud postupují do legislativního procesu.

Páté oddělení je nejmladší. Zabývá se sociálním podnikáním. V současné době je v legislativním procesu nový zákon o integračním sociálním podniku.

Jak vypadá váš běžný pracovní den?

Ráno vyřizuji e-maily, požadavky, dotazy, rozděluji úkoly, pak začínají schůzky, většinou od devíti a trvají do čtyř, někdy až do šesti hodin. Poté nastává rozdělování pošty na další den pro kolegy v odboru a další administrativa. Například když tvoříme novou metodiku, nový zákon, řešíme problémy, začínáme osobními (případně on-line) schůzkami, další fáze (např. připomínkové řízení) se už vede písemně. Často jednáme na jiných rezortech, na Generálním ředitelství Úřadu práce, obvyklé jsou i pracovní obědy a další schůzky, večer občas probíhají recepce (například ambasád), předávání cen, soutěže nebo konference. Přibližně jednou do měsíce jezdím do zahraničí, hlavně do Bruselu, ale taky jsou to někdy vzdálenější destinace, minulý rok například Ulánbátar. 

Ovlivňuje vám práce váš osobní život?

Ano. V minulosti jsem zažila i vyhoření, proto se snažím práci a osobní život oddělovat. Když se ale blíží termín v legislativním procesu, když přijdou krize typu covid nebo Ukrajina, musíme často pracovat nebo být k dispozici i 24 hodin denně. 

Váš odbor realizuje projekt RESP – Rozvoj ekosystému sociálního podnikání. Co obsahuje? Co je jeho cílem?

Tento projekt připravuje oddělení sociálního podnikání a jeho cílem je rozšířit jak znalost o sociálním podnikání, tak kapacitu sociálních podniků. Zajišťujeme vzdělávání a podporujeme vznik nových sociálních podniků. Od ledna 2025 by měl platit zmiňovaný nový zákon o integračním sociálním podniku, dojde tak k zásadním změnám, vytvoří se proces registrace sociálních podniků a jejich postavení.  V regionech chceme více pomáhat takzvanými SPointy, kde jsou naši pracovníci s podnikateli i s obcemi v blízkém kontaktu. V současné době pracujeme ve čtyřech regionech a jsme přesvědčeni, že mnoho sociálních podniků by mohlo vzniknout například v rámci měst, obcí či jejich svazků.

Jak hodnotíte pomoc státu sociálním podnikům? Je dostatečná jak z hlediska legislativy, tak případných dotací?

V Evropské komisi je podpora sociálního podnikání vnímána jako prioritní povinnost, ale v ČR nebyla tato problematika zatím nijak právně podchycena. MPSV proto zformulovalo metodiku, jak určit, co je sociální podnik, aby mohl žádat o projekt na podporu sociálního podnikání. Vznikly asociace, sociální podniky se začaly sdružovat, ale chyběla instituce, která by sociální podnik legislativně zajišťovala. Od letošního ledna se tohoto úkolu ujalo naše nové oddělení sociálního podnikání a mělo by dojít k právnímu ukotvení sociálních podniků a k jejich registraci. Potřebujeme vytvořit sektor společensky odpovědných firem, které začleňují nejen osoby se zdravotním postižením, ale i jinak znevýhodněné osoby, například po výkonu trestu, nebo po ústavní výchově. Potřebujeme vysvětlovat klasickým firmám, že je normální zaměstnávat osoby se zdravotním či jiným postižením, jiné etnicity, vyššího věku nebo mít ženy ve vrcholných funkcích. Sociální podnik by měla být firma, která lidi s určitým znevýhodněním připraví na práci v tržním prostředí a jako kompenzaci za výkonnost svých zaměstnanců, nebo péči o ně, dostane příspěvek od státu. 

Jak vidíte budoucnost sociálního podnikání? 

V oblasti evropských politik je strategie sociální ekonomiky mnohem ambicióznější než náš zákon, takže do budoucna půjde pravděpodobně o prohlubování a rozšiřování definice, co je sociální podnikání. Nejedná se totiž jen o integraci na trh práce, ale také například o environmentální aspekt. Také se musíme naučit podniky správně registrovat a kontrolovat, jestli jejich poslání odpovídá tomu, co deklarovaly. Sociální podnikání by se mělo stát sebevědomým a nezastupitelným pilířem, který pomůže znevýhodněného člověka po nějaké době integrovat na otevřený trh, a zároveň působí environmentálně a odpovědně.

Text: Veronika Cvrčková