31. 1. 2013

Výroba koberců je šancí pro ženy v Afghánistánu

Hamida, Keramat, Bibi to jsou jedny ze stovek žen, které díky organizaci ARZU získaly v Afghánistánu práci a prostředky. Ručně vyráběné koberce jsou prodávány ve Spojených státech a dalších zemí, utržené peníze putují zpět k výrobcům. Projekt ARZU je příkladem uplatnění principů sociální ekonomiky v zemích třetího světa.

Seriózní výroba založená na místní tradici tkaní koberců poskytuje pomoc v podobě zaměstnání, výdělků, programů vzdělanosti a dalších služeb lidem v zemi, která v posledních dvou desítkách let nepoznala nic jiného než válku.

Ruční výroba koberců je tradiční práce a dovednost afghánských žen. Výroba koberců trvá velmi dlouho na Západě jsou prodávány za vysoké částky. Problém je v tom, že vlastní výrobci dostanou jen zlomek těchto peněz. Kvůli tomu, že výrobci jsou často vázáni na své vesnice, v zemi je omezená možnost pohybu (bezpečnostní problémy, nedostatek dopravních prostředků, nepřístupný terén). Proto nemohou svůj obchod rozvinout a získat za svoji práci více. Omezuje je rovněž často minimální vzdělání a nemožnost se v tomto směru posunout dál.

ARZU znamená v jazyce Dari, který se používá v Afghánistánu, „naději“. Jde o projekt stejnojmenné neziskové společnosti zaštítěný americkou vládou. Je zaměřený na pomoc tkalcům koberců v severním a středním Afghánistánu. Zajišťuje místním výrobcům (v naprosté většině jde o ženy) finanční zázemí, dodává výrobní materiál, umožňuje ženám výdělek a zároveň poskytuje pomoc a širší možnost osobního rozvoje rodinám tkadlen a vesnicím ve kterých žijí. Náklady hradí, a prostředky na mzdy a další investice získává ARZU především z prodeje koberců a přikrývek, část peněz pochází i od soukromých sponzorů a příspěvků Americké agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID).

Celý projekt odstartoval před zhruba čtyřmi lety. „Hledali jsme cestu jak pomoci místním lidem. Využití tradičního umění výroby koberců a přikrývek se přímo nabízelo,“ přibližuje ředitelka programu ARZU paní Tooba Mayelová. Nejdříve bylo třeba důkladně prozkoumat možnosti, zjistit, co výroba obnáší. „Originální koberce jsou něco jako afghánský národní poklad. Jejich výroba je velmi náročná zdlouhavá, ve světě jde o ceněné zboží,“ doplňuje Mayelová. Důležité bylo proto vytvořit certifikát kvality a vyloučit levné napodobeniny z okolních zemí, které zaplavily trh v letech války.

„Na začátku jsme měli sedm rodin. Uzavřeli jsme s nimi sociální kontrakt, na jeho základě jim dodali materiál, poskytli zajištění. Fungovalo to, dobře šel i odbyt koberců, a to umožnilo v dalších letech výrazné rozšíření našich aktivit,“ pokračuje Tooba Mayelová, původem rovněž z Afghánistánu. V současnosti organizace zaměstnává přes 700 afghánských žen, pracuje s dvě stě padesáti rodinami v deseti vesnicích na území tří provincií.

Vše je založeno na tom, že tkadleny pracují doma, nikoli v centrech. „Garantujeme, že 50% z prodejní ceny koberců se vrátí k výrobcům. Pokud se například v Chicagu prodá koberec za 800 dolarů, 400 dolarů putuje do Afghánistánu. Žena, která ho utkala, dostane 200 dolarů, stejná částka jde na další části projektu,“ vysvětluje Mayelová. ARZU totiž neznamená jenom zaměstnání. Výroba koberců umožňuje financovat programy vzdělávání žen, zlepšení zdravotní péče, výstavbu škol apod.

„V tomto směru spolupracujeme s afghánskou vládou. Jde hlavně o program, snažící se odstranit negramotnost a poskytnout dětem alespoň základní vzdělání. V zdravotní oblasti se zase soustředíme na péči o těhotné ženy,“ doplňuje Mayelová. Patnáct procent tkadlen jsou vdovy, jejich muži zemřeli většinou ve válce. Projekt se celkově snaží posílit roli žen v afghánské společnosti. Poskytnout jim trvalý příjem a umožnit jim samostatnost a lepší život.

Primárním cílem ARZU je být soběstačný, ale fakt je ten, že bez daňových úlev, grantů a darů by jen těžko mohl přestát krizová období a fungovat v současném rozsahu. Základem přesto zůstává samotný prodej koberců, realizovaný přes internet nebo prostřednictvím spřízněných prodejen v Chicagu, New Yorku, Los Angeles a dalších městech.

Podnikání v třetím světě – problémy a specifika
Základní problém podnikání v podmínkách jaké představuje Afghánistán a podobné země je ten, že nejdřív musíte investovat. Nakoupit materiál, někam ho dovézt. Vydáte spoustu prostředků bez jistoty, že se cokoliv z toho vrátí. Navíc zde často existuje konkurence, která třeba zaplatí jednorázově za výrobky víc, ale už tu není žádná garance trvalého příjmu ani žádné rozvojové programy a další pomoc směřovaná k výrobcům. „Musíte bojovat. Země jako Afghánistán přináší řadu komplikací. Neexistuje tady dopravní síť, mnohé vesnice leží desítky kilometrů v nepřístupném terénu. Pohyb a přeprava zboží a materiálu jsou proto obtížné. Třeba v zimě je nemožné se do některých oblastí a míst dostat, v létě trpí země velkým suchem. Zcela specifickou kapitolou je bezpečnost,“ vypočítává Mayelová.

 
Česká pomoc pod Hindukúšem
Projekty jako ARZU, jehož rozpočet se pohybuje v miliónech dolarů, stoji na vrcholu. Své programy pomoci ale nabízí i řada dalších sdružení a organizací, které fungují v omezenějším rozsahu, svoji pomoc směřují často konkrétní vesnici nebo jen osobě. „Každé moře se skládá z malých kapek,“ říká řecké přísloví. Jednou z takových organizací je například i občanské sdružení BERKAT, založené v České republice na přelomu milénia. Berkat (v čečenském jazyce znamená štěstí nebo milosrdenství) se od počátku zaměřoval na pomoc podporu svépomoci v místech zničených válkou a humanitárními katastrofami. V prvních letech se angažoval v Čečensku, od roku 2003 se snaží pomoci i v Afghánistánu. Projekt Šťastné létající koberce odstartoval ve vesnicích distriktu Čarasja. Společně s organizací Člověk v tísni zde Berkat pomohl zorganizovat několik výrobních dílen, v nichž pracují většinou ženy. Princip je podobný jako u ARZU. Produkty jako tašky, šátky, ubrousky a různé oblečení jsou dodávány do obchodů v ČR, utržené peníze putují zpět k výrobcům. V závislosti na finančních prostředcích, které Berkat získává převážně od sponzorů či drobných dárců, se Berkat snaží pomoci lidem v Afghánistánu i prostřednictvím dalších projektů zaměřených na zdravotní péči, zlepšení životních podmínek, vzdělávání, výuku řemesel apod. „Snažíme se o konkrétní a čitelnou formu pomoci. Nejde rozhodně o ziskovou záležitost, naše aktivity jsou založeny hlavně na solidaritě, soucitu a snaze pomoci strádajícím,“ vysvětluje spoluzakladatelka Berkatu Jana Hradilová.


Více o organizaci ARZU najdete zde.

Více o Berkatu se dozvíte zde. 

Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.