Sociální podnikání potřebuje vnitřně silné a odhodlané osobnosti
Rozhovor se Svatavou Škantovou o proměnách sociálního podnikání v Česku za uplynulých sedm let, kdy se tématu věnuje na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Hodnotí nejen dobíhající programové období 2007-2013, ale nastiňuje, jak budou nastaveny výzvy nové, které budou vyhlášeny letos v srpnu.
V předchozím období jste měla na starosti podporu sociálního podnikání v rámci Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Jak roky 2007-2013 hodnotíte? Co se povedlo a jakým výzvám jste čelili?
Při pohledu zpět musím konstatovat, že rezort vykázal značnou odvahu, když se jako první odhodlal k masivní podpoře sociálního podnikání. S podporou jsme začínali v době, kdy téma prosazovala jen hrstka lidí pracující pod TESSEA a sociálních podniků nebylo mnoho, o to větší míra zaujetí provázela nastavení podpory. Z počátku jsme se potýkali s nízkým zájmem ze strany veřejnosti, to se ale postupně měnilo. Dnes je jasné, že téma veřejnost oslovilo a má potenciál se vyvíjet. Podpora směrovala ke vzniku tzv. integračních sociálních podniků, kterých díky naší podpoře vzniklo přes 120. Uvědomovali jsme si však, že kvantita není rozhodujícím faktorem, že poskytovaná podpora vytváří i sociálně-podnikatelskou kulturu v ČR a demonstruje stav sociálního podnikání. S tímto vědomím vstupujeme i do dalšího programového období, které je pro mě osobně ve znamení důrazu na kvalitu, udržitelnost a realističnost podnikatelských záměrů.
Jak by se povědomost o sociálním podnikání mezi lidmi v Česku dala zvýšit?
Z pohledu společnosti není sociální podnikání mainstreamové téma a ideově spadá pod alternativní ekonomii. Nelze proto očekávat, že bude většinovou společností masově přijímáno. Aby člověk téma přijal, musí sám projít myšlenkovou proměnou a začít dělat věci jinak, což je často běh na dlouhou trať. Je pro mě ale pozitivním zjištěním, že takových lidí potkávám stále více. Domnívám se, že sociální podnikání potřebuje čas a nejsem zastánkyní masivních kampaní. Sociální podnikání potřebuje vnitřně silné, odhodlané a motivované osobnosti. Díky podpoře se podařilo objevit řadu talentů – sociálních podnikatelů a podnikatelek, kteří se nebáli realizovat svoje poslání.
Dosavadní podpořené sociální podniky se zaměřovaly z velké většiny na zaměstnávání znevýhodněných osob a sociální inkluzi vyloučených, jaké budou cílové skupina v nových výzvách Operačního programu Zaměstnanost od letošního srpna?
V tomto trendu budeme pokračovat, tzn. vedle podpory zdravotně znevýhodněných se budeme zaměřovat i na osoby se znevýhodněním sociálním. Konkrétně to budou osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby opouštějící ústavní zařízení a věznice. Tento výčet navíc kopíruje nejvíce frekventované cílové skupiny používané v dobíhajícím programovém období, sociální podnikatelé tak prokázali, že osoby z těchto cílových skupin jsou pro tento typ podnikání vhodné. V tomto kontextu je si třeba uvědomit, že při nesprávné volbě cílové skupiny může být – z důvodu např. enormní fluktuace – sociální podnikání ohroženo. Ne každý znevýhodněný člověk je vhodným pro zaměstnání v sociálním podniku – někteří lidé potřebují projít např. sociálními službami.
Jaké typy organizací budou moci o dotace žádat?
Nově to budou jen OSVČ, obchodní korporace včetně družstev.
Je známo, že fandíte společensky prospěšné ekonomice v širším pojetí, než je integrace znevýhodněných lidí – jaké další aktivity kromě sociální inkluze mohou tedy podle vás být považovány za sociální podnikání? Budou finančně podpořeny?
V novém programovém období plánujeme kromě integračních sociálních podniků podpořit i ekologické sociální podniky. Jsou to podniky, jejichž společensky prospěšné cíle přispívají k ochraně životního prostředí, akcentují např. podporu biodiverzity. Většinou bývají orientovány lokálně. Tyto podniky budou podporovány prostřednictvím Místních akčních skupin, protože se domníváme, že znalost regionu je pro takový typ podniků klíčová. Je to další velká výzva, před kterou stojíme, analogická té před 7 lety.
Co dalšího kromě sociální inkluze a šetrnosti k životnímu prostředí považujete na sociálním podnikání za důležité?
Ekonomická lokalizace, tzn. místní produkce pro místní spotřebu, je jeden z podstatných rysů sociální podnikání, ačkoli nyní stojí ve stínu. Věřím však v potenciál této myšlenky a uplatnění v regionech. Důležité je nebát se hledat ekonomické alternativy, prezentovat je jako příklady dobré praxe a motivovat k následování, a to i prostřednictvím veřejných zdrojů. Často se stává, že veřejné zdroje podporují ustálené typy projektů nebo aktivit, které fungují jen v projektovém světě. Proto i v podpoře sociálního podnikání stále hledáme nové cesty. Dokážu si představit, že v budoucnosti vydefinujeme a nasměrujeme podporu do výhradně lokálně orientovaných podniků.
Autorka: Markéta Vinkelhoferová
Tvorba článku je financována z projektu MPSV Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.00/04.00011.
