Jak se vede českému sociálnímu podnikání?

Je rok 2014, delší a teplejší dny jsou příslibem nadcházejícího jara a pro nás je to čas, kdy pomalu zavíráme a rekapitulujeme realizované projekty, chystáme nové a spřádáme plány do budoucna. V jaké kondici je tedy české sociální podnikání? Co mu schází a co mu přebývá? Co se nám povedlo a kde je naopak potřeba ještě napnou síly? Pojďme se tedy společně vrhnout na bilancování aktuálního stavu a pomocí návodných otázek zmapovat jak na tom jsme...

Kde se sociální podniky (ne)nacházejí? Kolik jich vlastně je?[1]

V okamžiku psaní tohoto článku (březen 2014) jich bylo v Adresáři sociálních podniků evidováno celkem 173.  Podívejme se na toto číslo podrobněji. Suverénně nejvíce podniků se nachází v Praze (26), na následujících příčkách pomyslného žebříčku je kraj Olomoucký (13), Ústecký (12) a Moravskoslezký (11). Naopak poslední příčky obsadily kraje Karlovarský a Liberecký, kde se shodně nachází po jednom podniku. 

2. A co vlastně všechny tyto podniky dělají? V jakém oboru podnikají?

Nejčastěji působí v oblasti zahradnických služeb, úpravy zeleně, údržby nemovitostí a úklidových prací (23%), následuje oblast pohostinství a ubytování (19%) a třetí místo obsadila oblast potravinářské výroby a prodeje (18%).  Většina podniků však často podniká ve více oblastech najednou, pomáhá jim to například vykrývat sezónní výkyvy či diverzifikovat podnikatelské riziko.

3. Koho tyto podniky zaměstnávají?

Téměř všechny české sociální podniky zaměstnávají nějakou znevýhodněnou skupinu lidí, nejčastěji se jedná o zdravotně postižené (67%), zejména s tělesným, mentálním a duševním postižením. Druhou nejčastější skupinou jsou dlouhodobě nezaměstnaní (28%) a na třetí příčce se umístili azylanti, imigranti, osoby ve věku 50 a více let a etnické menšiny (12%).

4. Jak se jim v jejich podnikání daří?

Čísla a data z realizovaného průzkumu hovoří jednoznačně: českým sociálním podnikatelům se dle mínění jich samotných vede dobře (48%) či průměrně (34%), jen 15% hodnotí svou podnikatelskou činnost vyloženě negativně. To je s ohledem na stávající krizi a náladu v podnikatelském sektoru a současně úplnou absenci dotačních titulů pro sociální podnikání, bezpochyby pozitivní zpráva.

5. Jaké problémy je trápí?

Většina sociálních podniků řeší problémy v oblasti financí, zejména závislost na různých peněžních podporách (dotace a příspěvky od státu apod.), často také mají obavy o udržitelnost podnikání po konci projektu ze strukturálních fondů EU, v rámci kterého svůj podnik založili, a mnohdy jim v organizaci chybí finanční manažer, který by se této problematice systematicky věnoval a třeba i vyhledával další zdroje.

Kromě financí trápí manažery také nedostatek času, kdy pro vytížení každodenními starostmi ohledně fungování podniku se nedostává času na systematickou práci na plánech, strategii a rozvoji do budoucna.

Některé podniky se potýkají s problémy také v oblasti obchodu a zakázek (zejména ty, jejichž služby/výrobky podléhají sezónním výkyvům), v oblasti marketingu (absence komunikačního či marketingového plánu a osoby, která by se marketingu systematicky věnovala) či v oblasti práce se zaměstnanci z cílové skupiny (jejich fluktuace a potřeba dohledu nad nimi apod.).

6. Co by jim pomohlo?

S ohledem na předchozí odstavec je odpověď na tuto otázku nasnadě. Většina podniků by uvítala dotace (provozní či investiční) či příspěvky na zaměstnávání znevýhodněných osob. Velký zájem je však stále také o poradenství týkající se nejen již zmíněných financí, ale také marketingu, obchodu či PR.

 Co se povedlo?

Za poslední 2 roky se na poli sociální ekonomiky událo mnoho nového a své zásluhy na tom nese i naše organizace, za zmínku rozhodně stojí tyto události: vznikla síť 8 ambasadorů sociálního podnikání pro jednotlivé regiony ČR, natočil se dokumentární film o sociálním podnikání v ČR (a další dva filmy pak pojednávají o sociálním podnikání v Rakousku a Belgii) a 16 medailonků o vybraných sociálních podnicích, byla vydána Publikace dobré praxe a Manuál k založení sociálního podniku, vznikl Klub sociálních podnikatelů a byla zpracována analýza legislativy sociálního podnikání v jiných zemích EU a doporučení k začlenění integračních sociálních podniků do legislativy.

 A co je ještě před námi?

Bude se připravovat věcný návrh zákona o sociálním podnikání, který byl zařazen do legislativního plánu vlády na první čtvrtletí roku 2015. V této souvislosti bychom se měli znovu vrátit k vymezení sociálního podniku, podle jakých znaků se pozná, že jde o sociální podnik a za jakých podmínek má smysl sociální podniky podporovat. Čeká nás rozhodně zajímavé období.