8. 7. 2014

Politici slyší na příběhy lidí

LLP Vision je sociální podnik Ligy lidských práv zaměřený na vzdělávání či přípravu odborných metodik. Katarína Krahulová, jedna z členek pracovního týmu Vision, si se mnou povídala o inkluzívním vzdělávání, smyslu práce s klienty, ale třeba i politiky. Svoji schopnost motivovat potvrdila v úvodu tím, že mi pochválila výběr kavárny.

Liga lidských práv je nezisková organizace, LLP Vision sociální podnik. Jaký vztah mezi nimi je?

Co se týká úplně formálního vztahu, Liga je zakladatel a jediný vlastník,  Vision je společnost s ručením omezeným, vklad poskytla nezisková organizace a v rámci vyrovnání finančních toků jdou zisky jako splátka zpátky Lize. Před třemi lety jsme zjistili, že nelze mít neziskovku fungující pouze na evropských projektech, ale že musíme hledat i neprojektové zdroje. Využíváme různé fundraisingové kampaně, které se velmi dobře rozjely. Ty i sociální podnik vydělávají zisku, z kterého je dofinancována Liga. V dlouhém ročním procesu jsme zvažovali, jak celý projekt uchytit. Vize byla jasná, dělat sociální podnikání zaměřené na vzdělávání, protože po něm byla obrovská poptávka, především po našich odbornících na právo. Ale stále jsme nevěděli, jak to uchopit z formálního hlediska. Pokračovat pod Ligou a složitě oddělovat zisky, nebo mít transparentní hospodaření v jiné společnosti.

V červnu 2012 byla založena s. r. o. Nešlo v počátku jen o marketing a business plán, ale i to, jak naložit s pracovníky, kteří dělají částečně pro Ligu a částečně pro LLP Vision, pokud chceme přehledné hospodaření.

Obecně rozšířená představu o tom, že sociální podnik hlavně zaměstnává lidi znevýhodněné na trhu práce, nenaplňujete. Jak tedy realizujete ideu sociálního podnikání?

Dlouho jsme přemýšleli, jestli jsme vůbec sociální podnik, s naším záměrem vzdělávání, protože s podobným projektem jsme se v České republice nesetkali. Hodně nám pomohl kurz vedený organizací HUB Praha, který nám pomohl ujasnit si strategii podnikání. Neustále máme tedy na zřeteli podmínku, že veškerá činnost, kterou děláme, by měla podporovat témata Ligy. Věnujeme-li se v Lize právu rodičů nebo matek rodících doma, ve Vision nabízíme kurzy třeba pro porodní asistentky, aby se orientovaly v legislativě. Primárně vycházíme z toho, co v Lize děláme - poskytujeme vzdělávací kurzy za peníze pro ty, kteří využívají naši projektovou část v neziskovce.    Lékaři, policisté, rodiče, učitelé, sociální pracovníci mají možnost posílit své knowhow v dané oblasti.

Neznamená to omezení při hledání náplně seminářů?

Vůbec ne, spíše naopak, snažíme se kreativně hledat i související témata.

Přicházíme nyní se seminářem, který je zaměřený na prevenci syndromu vyhoření a úzce souvisí s cílovou skupinou.

Jaké máte základní okruhy vzdělávacích seminářů?

Lze je rozdělit podle cílové skupiny. Největší skupinu tvoří sociální služby, které nás vyhledaly před vznikem sociálního podniku. Ze spolupráce z Ligy vzešla poptávka po vzdělávání a posléze byli účastníci ochotni i za semináře platit. Týká se to např. kurzu Odpovědnost v sociálních službách, kde seznamujeme s možnými riziky na pracovišti, kdy nese zodpovědnost za vzniklé situace zaměstnavatel, kdy klient apod.

Sociální služby je velmi široký pojem. Vyhledávají vás spíše konkrétní zaměstnanci nebo organizace jako celek?

Školíme především sociální pracovníky a zaměstnance v sociálních službách, začínají se množit i poptávky seminářů „na klíč“ od organizací, např. s kraji je velmi dobrá spolupráce, když chtějí proškolit své pracovníky. Výhodou našich seminářů je jejich originalita, na trhu vlastně nejsou podobné, obsahem jsou témata, která jsou aktuální a reagují na nové změny v legislativě. Naši právníci zabývající se lidskými právy se velmi dobře orientují v problematice a díky tomu můžeme pružně reagovat i v nabídce kurzů.

Další velkou skupinou jsou děti. Téma, které se prolíná do sociálních služeb nebo oblasti školství.

Hlavním tématem jsou rovné příležitosti ve školství. Právo rodičů dát své dítě do jakékoliv základní školy, snažíme se upozornit rodiče na jejich práva a zároveň podpořit školu v tom, aby právo mohla naplnit. Ladíme k sobě vlastně požadavky dvou stran - instituce a rodičů. Nejsme prostě jen ti, kdo upozorňují, že za nepřijetí tělesně postiženého dítěte do školy hrozí žaloba, ale pomáháme vytvořit prostředí, ve kterém dítě může být na školu přijato. Navrhujeme podpůrná opatření, jak lze takovou věc udělat.

Jak vypadá práce s učiteli?

Naše cílová skupina při školení na inkluzívní vzdělávání, která je velmi těžká. Myslím to tak, že se jich dotkne, i když je třeba jen upozorníme na to, že může hrozit žaloba za nepřijetí například žáka se zdravotním postižením. Stáhnou se a mohou jít do opozice. Je nutné seminář vyvážit a poskytnout jim konkrétní případy rodičů. Máme teď maminku, kterou vyhodili ze 12 škol, protože nechtěli přijmout dítě s poruchou autistického spektra. Chlapec se po přijetí na třináctou školu, úplně běžnou základku, nebývale posunul a má úžasné výsledky. Je velmi účinné zprostředkovat pocity té maminky, která si připadala jako problémový rodič. Tím se snažíme přiblížit téma konkrétně a poskytnou tipy a rady, jak se s ním v jejich prostředí vypořádat.

Kontaktují vás učitelé nebo spíš ředitelé?

Buďto jsou to aktivní zaměstnanci-učitelé, kteří si kurz doslova vydupou a přesvědčí kolegy i ředitele. A někteří si třeba nejsou jisti, zda je inkluze správná cesta a zda se o inkluzi na škole pokoušet a přicházejí si téma spíše poslechnou. Když přijdou ředitelé, záleží pak na jejich schopnosti předat ideu svému sboru.

Ředitelé ale většinou argumentují nedostatkem peněz ve školství. Rádi by poskytli svým učitelům další semináře, ale kde na to vzít?

například v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost pro strategické období 2014 – 2020 bude mnoho příležitostí pro podání projektu v oblasti inkluze. Škola musí být aktivní

a vyhledávat sama příležitosti, my nabízíme kontakt s řediteli škol jako je třeba ZŠ Poběžovice nebo ZŠ Svitavy Lačnov, tam umějí ředitelé výborně psát projekty a nabízíme, ať třeba pro začátek zkusí napsat projekt společný. Ředitelé začínají chápat, že soustředit se na inkluzívní vzdělávání jejich školu odlišuje a dělá z ní něco výjimečného.

V čem spočívá inkluzívní vzdělávání?

Je to škola, která se nebojí být otevřená pro všechny děti, přijme přirozeně děti ze své spádové oblasti. Předpokládáme,

že škola je heterogenní prostředí, tedy pokud se nejedná o školu v sociálně vyloučené lokalitě.

 Od žáků s různými specifickými poruchami učení, žáky se zdravotním postižením

či autistické děti po cizince tvoří školu a učitelé by se neměli bát zvládnout i žáka, se kterým je potřeba pracovat jinak. Škola v tom nesmí zůstat sama, musí existovat dobrá spolupráce s poradenským zařízením, s neziskovkami, se sociálními službami. Učitel pak bude bez problémů umět nastavit individuální vzdělávací plán mentálně postiženému žákovi a spolupracovat s asistentem a nebude se bát nesplnění osnov. Základem inkluzívního vzdělávání je rozvoj, který je žákovi tak umožněn a zároveň znamená ostatní spolužáky

Slovo inkluze už ale začíná nabírat negativní nádech, takže spíše pracujeme se srozumitelnějšími termíny jako je férová či otevřená škola

Náš ligový projekt Férová škola (www.ferovaskola.cz) rozdal 27 školám certifikát Férová škola. V projektu Mapa Férových škol (www.mapaferovychskol.cz) máme 59 příběhů žáků, kde se můžeme přesvědčit, že inkluze je možná.

Vy máte vystudovanou pedagogickou fakultu, takže ke vzdělávání máte opravdu blízko. Ale nepředstavovala jste si, že budete spíše jednou učit?

Mám aprobaci na střední školy a doktorát z obecné pedagogicky. Ale já od pěti let věděla, že budu učitelka (smích), chodila jsem se slabikářem a učila všechny kamarádky. Na střední škole jsem zatoužila po doktorské kariéře, ale prošla jsem gymnáziem s velmi negativní zkušeností, že učení znamená stres. Totéž jsem na vysoké zažívat nechtěla, říkala jsem si, že se na pedagogickou fakultu lehce dostanu a lehce jí vystuduji. Studium nakonec nebylo tak lehké, ale velmi mě bavilo. Po škole jsem začala dělat sociálního pracovníka a téměř dva roky jsem pracovala se zdravotně postiženými dětmi a jejich rodinami. I díky tomu jsem k inkluzi přičichla z jiné strany.

Práce s klienty pro vás znamenala cennou zkušenost z druhé strany, kdy je člověk pod tlakem systému?

Dá se říct, že bylo velmi silné vidět příběhy lidí, kteří dostanou nálepku „problémový“ rodič. Dokud máte zdravé dítě, je rodičovství glorifikováno. Vnímám to jako společenské tabu, ale rodič jakkoliv nestandardního dítěte zažívá takovéto nálepkování u lékaře, na úřadě, ve škole a při kontaktu s institucemi prostě zažívá vyloučení. I proto je inkluze důležitá, aby alespoň nevylučovala dítě a poskytla mu dobrou budoucnost.

Co váš přivedlo od práce s klienty ke vzdělávání lidí prostřednictvím seminářů?

Líbí se mi, že práce v Lize lidských práv je systémová, neřeší případ jednoho klienta, ale dává např. připomínky k legislativě, která poškozuje klienty jako celek. Pokrýváme odbornou cestou pomoc na úrovních jak směrem ke klientovi, tak směrem ke státu, ministerstvu, které řeší legislativní opatření.

Na jaké pozici pracujete?

V projektu Férová škola jsem pedagog, který komunikuje se školami a klientelou, u které není naplněno právo na vzdělávání. A v sociálním podniku koordinuji vzdělávání z pohledu andragoga.

Co je pro vás motivace pro tuhle práci?

Že mohu reálně pomoci vyřešit situace rodičům a zároveň díky konkrétním kazuistikám a případovým studiím lze velmi úspěšně komunikovat s politiky.

I oni si raději vyslechnou příběh než kritiku. Posléze lze poukázat, že je problém i v legislativě a jsme rádi, že můžeme pomoci navrhnout řešení.

 V sociálním podniku Vision je pro mě velkým obohacením práce s našimi lektory, jsou to Jsou to velmi zajímavý, vzdělaní a pohodoví lidé.

Opačný pól určitě taky zažíváte. Pocit, že práce smysl nemá a je vyčerpávající....

Je pro mě spíš složité vyvážit byznys v sociálním podnikání, které musí generovat zisk. Pohybuji se mezi neziskovou organizací LLP a sociálním podnikem LPP Vision a v tomto pohledu jsou to jiné světy. Neumím být ještě tak tvrdá, dá-li se to tak nazvat, že musíme prodat seminář za nějakou cenu a mám pořád tendenci nabízet, že s cenou se dá ještě hýbat (smích). Naštěstí pracujeme v týmu, takže moji kolegové mi dávají oporu v tom nastavovat hranice financí ziskově.

Další oblasti, ve kterých vzděláváte, jsou zdravotnictví. Jaký segment vás konkrétně zajímá?  

Zabýváme se prací s porodními asistentkami, aby se orientovaly v legislativě, stejně jako matky a rodiče. Obecně řečeno, opakujeme, že máme práva a ta využít můžeme, ale nemusíme. Ať už jde o porodnictví, očkování nebo školství. Pokud se rodič rozhodne pro své těžce postižené dítě využít možnost speciální školy, nebudeme ho tlačit k inkluzívnímu vzdělávání a přesvědčovat, že je stoprocentní. Na rodiči je právo se rozhodnout, my ho seznámíme s přednostmi i riziky daného řešení. Stejně tak to může fungovat i s domácím porody.

Více o nás: http://www.llpvision.cz/cs/nabidka-vzdelavani

Kateřina Kokešová


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.