ROZHOVOR S BRIGITTE SMESSAERT
Brigitte Smessaert je koordinátorkou ERSV/RESOC-SERR (Regionální sociálně ekonomický výbor regionu severozápadní Flandry) a jakožto zástupkyně partnerské organizace vystoupila 2.4.2014 na mezinárodní konferenci „Podnikáme jinak“ v Praze. Ve své prezentaci popsala aktuální situaci v oblasti sociálního podnikání v Belgii a především ve Flandrech. Využili jsme této příležitosti a položili jsme se Brigitte několik otázek.
Co vás zaujalo na sociálním podnikání? Proč jste se rozhodla pracovat v této oblasti?
Celou svou profesionální kariéru se pohybuji v oblasti ekonomie a podnikání, zajímám se o zvyšování zisku, o produktivitu atd. Zjistila jsem však, že pro naši budoucnost, a pod pojmem „nás“ mám na mysli společnost a tedy i podnikatele, je důležité začít uvažovat jinak. Finanční zdroje od vlád budou stále menší a společně s probíhající finanční krizí je to o důvod víc proč začít uvažovat o více „lidském“ přístupu k podnikání. S tím souvisí i lepší využívání zdrojů, a to i sociálního kapitálu a lidských zdrojů. Budování personální kapacity a podpora talentů, to je „měna“ budoucnosti. Je to zkrátka něco, čemu věřím, na co bychom se měli zaměřit, a proto jsem se i já osobně začala chovat jinak. To je důvod, proč se snažím pomáhat v přechodu od stávajícího stavu k ekonomice s lidskou tváří.
Co je na vaši práci nejtěžší?
Pracuji na poli strategického ekonomického rozvoje a myslím, že nejtěžší je přesvětčit lidi z rozdílných organizací/společností, lidi na různých úrovních vedení. Já pracuji v roli prostředníka. Dobré je, že mohu v lidech probudit nadšení a chuť něco uskutečnit, na druhou stranu lidé se velmi často bojí změny, mají strach z věcí, které neznají. Přesvědčit je, aby to začali dělat, je opravdu výzva. Ano, nevnímám to jako překážku či nesnáz, ale spíš jak zajímavou výzvu.
A naopak jakou část vaší práce máte nejraději?
Nejraději mám na své práci proces tvoření a zapojování se do mnoha inovativních věcí, to, že nemusím jít ve stále stejných stopách, ale mám volnost a možnost vybrat si ještě neprobádané stezky a těmi se vydat. Když se pak tohle všechno dá dohromady, výsledek je opravdu pestrý a zajímavý.
A poslední otázka: jaké jsou vaše plány do budoucna?
Chystám se pracovat na propojování ekonomie s jinými sektory, mám velmi ráda umění a chci zjistit, zda mohu postavit mosty mezi těmito odlišnými oblastmi, tedy ekonomií a uměním. Ráda bych tak vnesla více života, uměleckého vlivu a inovativního myšlení z jiných sektorů do oblasti ekonomie.
To zní zajímavě, máte na mysli již něco konkrétního?
V Belgii je v současné době několik společností, které pracují v oblasti inovací. Například umístí člověka z oboru lesnictví do potravinářského průmyslu či někoho z oboru pivovarnictví do oboru metalurgie a nebo dají nějakého umělce do výrobního podniku. Kombinují tyto dva odlišné světy a dva velice nepravděpodobné partnery pro spolupráci tak přivádějí dohromady. Další oblast na kterou bych se ráda zaměřila je práce s mladými lidmi, tedy studenty škol a univerzit. Chtěla bych je více přiblížit skutečnému ekonomickému prostředí. Myslím, že pro obě strany bude tato spolupráce osvěžující a přínosná: mladí lidé získají kompletně nový pohled na svět, na jednu stranu nejsou svázání žádnými pravidly, na druhou stranu potřebují kontakt se zemí, s realitou. Takže je dám dohromady a pak už jen budu čekat, co z toho vyjde :)
Děkuji za rozhovor, budeme vám držet pěsti při realizaci těchto originálních plánů...
Autor: Daniela Bednáriková
