Rozhovor: Georg Schön, ASHOKA, Fellowship Coordinator Austria & CEE
Georgi, mohl by ses pokusit porovnat země Střední Evropy s ohledem na rozvoj sociálního podnikání?
Tak tato otázka je mi velmi blízká, neboť se bezprostředně týká mé hlavní pracovní náplně v Ashoka. V zemích Střední Evropy je na sociální podniky nahlíženo podobně jako v Rakousku. Jako na WISE, na podniky, jež primárně slouží k zaměstnávání znevýhodněných skupin obyvatelstva. Aktivní politiky zaměstnanosti se snaží inkorporovat do svého jádra sociální ekonomiku a vnímat sociální podniky jako efektivní nástroje pro integraci těch osob, které by jen obtížně na volném pracovním trhu nalezly práci. Mezi zeměmi Střední Evropy již existují některé, které mají propracovaný systém finanční podpory WISE (integračních sociálních podniků). Naopak jsou ale stále země, které žádné takové systémy ještě nevyvinuly, jako například Turecko. Na sociální podniky se ale dá nahlížet ze širší perspektivy než jako na místa pro zaměstnávání znevýhodněných skupin, WISE. A takto to prosazuje i Ashoka. Sociální podniky působí ve spoustě různých oblastí, spousta z nich není ani jako „sociální podnik“ identifikováno, přestože v rámci své činnosti zřetelně společnosti, skupině osob, danému regionu, životnímu prostředí, rodině jako celku a jiným „společensky prospěšným entitám“ prospívají. Úkolem Ashoka je tyto sociální podniky najít, identifikovat a vyzdvihnout je jako příklad dobré praxe pro sociální podnikatele v zemích CEE.
Ashoka je globální platforma pro sociální podnikatele. Co konkrétně Ashoka pro sociální podnikatele dělá? Na co se zaměřuje?
Jádrem aktivit organizace Ashoka je najít a podporovat ty sociální podnikatele, kteří přicházejí se sociální inovací, s inovativním řešením nějakého konkrétního společenského problému. Kritériem hodnocení sociální inovace je předpokládaná míra dopadu na společnost, systémová proměna. Otázky, které si dále Ashoka při hodnocení sociální inovace klade, jsou, zda daná inovace identifikuje problém až ke kořenům. Je to nový přístup, je to nový způsob řešení problému? Pomůže to vyřešit jeho jádro? Dále je potřeba říct, že podporujeme sociální podnikatele, kteří nejsou úplně na začátku, ale ty, kteří již 1-5 let na trhu fungují a realitně dobře se jim daří. Prokázali tedy do jisté míry svou míru udržitelnosti.
Jak vlastně vnímá Ashoka sociální podnikání? Jakou úlohu ve společnosti sociální podnikání podle Ashoky sehrává?
Sociální podnikání a sociální podniky jsou motorem proměn myšlení a následných faktických proměn ve společnosti. Iniciativa Evropské unie, EU Social Business Initiative, vnímá sociální podnikání jako nutný nástroj k řešení palčivých společenských problémů a soustřeďuje se na to, jak by měla Evropa jako celek a její jednotlivé státy do svých politik inkorporovat sociální podnikání. A dosáhnout tak pozitivních změn ve společnosti z nové perspektivy.
Známe tzv. tranzitní podniky (například BDV Austria). Jaké jsou jiné možnosti?
Nedávno jsme dokončili studii zaměřenou právě na toto téma. Udělali jsme analýzu trhu a ptali jsme se 500 lidí v Rakousku, jestli znají nějakého sociálního podnikatele anebo jestli znají nějakého sociálního inovátora. Nakonec jsme se dostali k obšírné síti kontaktů osob, kteří svou podnikatelskou aktivitou přispívají k proměně většinového myšlení společnosti a přispívají tak k tvorbě nových myšlenkových schémat a stereotypů, jež mají ve svém důsledku pozitivní dopad na celou společnost. Jedním z výstupů této studie je databáze veřejností identifikovaných sociálních podnikatelů, sociálních inovátorů a těch, kteří svou činností mění zažité myšlení společnosti. Jedním z významných sociálních inovátorů je pan Gregor Temblin, který založil sociální podnik (systém) Careermoves (www.careermoves.at). Tento sociální podnik se zaměřuje na hledání práce pro osoby se zdravotním postižením na trhu práce. Pan Gregor Temblin se sám ocitl na vozíčku. Uvědomil si, že jakmile jste na vozíčku, jste mimo společnost, mimo pracovní trh. Zároveň si ale uvědomil, že spousta lidí, i přestože jsou na vozíčku, se mohou dobře uplatnit na otevřeném pracovním trhu, jen jim to není vzhledem k nastavenému systému umožněno (systém je totiž vyřazuje do kategorie „OZP“). Gregor Temblin se spojil s jednou personální agenturou. Personální agentura k pracovní nabídce vhodné i pro OZP přiřazuje ikonky, které označují, pro jaké druhy znevýhodnění je daná pozice vhodná (např. „pozice vhodná pro osoby se zrakovým postižením“, „pozice vhodná pro osoby s mentálním postižením“, „pozice vhodná pro osoby s tělesným postižením“, atd. ). Za poslední 3 roky se povedlo panu Gregorovi Temblinovi nabídnout prostřednictvím www.careermoves.at 12 – 14 000 pracovních míst pro osoby se zdravotním znevýhodněním. Je to vůbec poprvé v historii Rakouska, kdy se někomu povedlo umožnit lidem s postižením tak masivní vstup na otevřený trh práce. Tak tedy příklad té ne dobré, ale nejlepší praxe na konec.
Autor: Pavla Svobodová
