Vivat vitální a Veselá AREA viva
Sdružení AREA viva bylo založeno v roce 2001 na podporu trvale udržitelných forem zemědělství, ekologie a rozvoje venkova. O rok později začalo s neformálním vzděláváním na ekofarmách, v chráněných přírodních oblastech a začalo koordinovat WWOOF - mezinárodní systém výměny dobrovolníků na ekologických farmách.
Pak se v AREA viva zjevil Vojtěch Veselý, vystudovaný evangelický teolog. Jako student jezdil na farmy do Švédska, Skotska, Irska a velice se mu život zemědělce zalíbil. Lákala ho představa spojení osobního života s prací, obživou, farma - domácnost pod jednou střechou. V roce 2007 začal na své vizi pracovat. Nit osudu ho zavedla právě do AREA viva k, dnes už manželce, Lence.
Před sedmi lety Veselých přestěhovali sebe i sdružení do Valče a zapojili se do evropského projektu M.A.I.E., jehož cílem je vytvoření mnohojazyčných základních skript - kurikula studijního programu Sociální zemědělství a rozvoj zájmových center pro sociální zemědělství v jednotlivých zemích.
Protože u nás je sociální zemědělství v dobách pionýrských, nejsou formulovány základní pojmy, pravidla, o legislativě nemluvě, rozhodli se Veselých napřít svou mladistvou energii do nutné změny tohoto stavu.
Projekt M.A.I.E je pro tuto snahu výborný odrazový můstek, řídí ho zkušená německá společnost Thüringer Ökoherz e. V, dalšími účastníky jsou, kromě České republiky a Německa, zástupci Bulharska, Portugalska, Itálie, Nizozemí, Finska. Jde o snahu využít sociální a terapeutický rozměr „normálního“ zemědělství. Sociální farmy většinou hospodaří podle ekologických principů, nezatěžují životní prostředí. Podporují zájem rodiny, raději si koupíte zeleninu a ovoce, které vypěstoval člen vaší rodiny. Nejde tedy o farmy typu pochybných fabrik na suroviny pro výrobu pochybných potravin. Součástí projektu M.A.I.E je adaptace na podmínky jednotlivých států a podpora projektů, které vznikají živelně a izolovaně.
Letos v únoru bylo u Týna nad Vltavou uspořádáno Fórum sociálního zemědělství, kde se sešli zástupci ministerstva zemědělství, sociální oblasti a neziskových organizací, aby společně diskutovali o tom, jaké podmínky vytvořit pro rozvoj sociálního zemědělství v Česku.
Sociální zemědělství se otevírá osobám, které pro svůj plnohodnotný život potřebují odbornou asistenci sociálních, zdravotních, výchovných či probačních pracovníků. Klienty Sociálního zemědělství se tak nejčastěji stávají: hendikepovaní, osoby s mentálním postižením, senioři, drogově závislí či po léčbě, osoby vystavené silnému psychickému tlaku, osoby ve výkonu trestu, dlouhodobě nezaměstnaní...
Vzhledem k tomu, že sociální farmy se nezaměřují primárně na zemědělskou produkci, je třeba postavit je na úroveň chráněných dílen a provést další změny v legislativě, aby mohli například senioři legálně pracovat bez daňové zátěže. Současný zákon to neumožňuje.
Model sociálního zemědělství může mít různé podoby.
1.Poskytovatel sociálních služeb si pořídí např. včelín, skleník a zemědělec – odborný konzultant na místo dochází.
2.Farmář přímo spolupracuje s klienty, kteří nejsou příjemci sociálních služeb a sociální pracovník dochází k němu, kde poskytuje odbornou podporu oběma stranám.
3.Farmář i poskytovatel sociálních služeb společně působí na jednom místě – domov pro seniory, výchovné zařízení.
4.Farmář si doplní vzdělání v sociální sféře či sociální pracovník v zemědělství. Tak může zajišťovat vše potřebné jedna osoba. Tento model je rozšířen v Holandsku.
Z výše uvedeného textu je patrné, že základem sociálního podnikání je patřičné vzdělání. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity už otevírá studijní obor Sociální zemědělství a v Praze na tomto tématu aktivně spolupracuje JABOK – Vyšší odborná škola pedagogická a teologická.
Je obdivuhodné co všechno AREA viva a s jakými výsledky zvládá. Vytvoření důstojných podmínek pro sociální zemědělství je běh na dlouhou trať, držme palce, aby své tempo udržela.
Autor: Vendula Kubín
