UrOburo 2
Na počátku všech aktivit byla sounáležitost a soucit s lidmi. Projekt začal 1998 sběrem obnošených oděvů, následovaly v roce 1999 kurzy zlatnictví, až v roce 2002 oficiálně vzniklo sociální družstvo Město a zdraví a speciální ateliér UrOburo.
Mají vlastní Školu zlatnictví, v níž se pravidelně učí 3-4 žáci, snaží se o co nejlepší a nejvhodnější integraci psychicky postižených, proto je nechávají dělat i složitější, často přímo kreativní práci. Kombinují ve skupině zdravé s nemocnými.
Celkový roční obrat družstva v roce 2012 byl 700 tis. €, z toho obnošené oděvy 500 tis. € (10 osob), šperky 150 tis. € (5osob), 50 tis. € útulek pro zvířata (3 osoby), k tomu 2 osoby zaměstnávají na výkon administrativy.
Designový šperk
Pracují se zlatem, stříbrem, bronzem, mosazí a dalšími kovy, slitinami a přírodními kameny. Jsou unikátní v materiálech a jejich kombinacích. Hlavním sortimentem jsou snubní prstýnky, originalitou je, že si je snoubenci mohou i sami za dozoru vyrobit. Projekt „Vytvořte si vlastní snubní prsten” využilo i 20 párů z jiných zemí. Pořádají výstavy jak ve vlastních prostorech obchodu, tak v jiných ateliérech, na různých výstavách v Milánu a při speciálních akcích dalších obchodních subjektů a vystavovatelů.
Snaží se o maximální přiblížení se k zákazníkovi – mají stoly přímo v ateliéru, v prodejně, vychází z původní tradiční vazby na klienta, vysvětlují, ukazují. Jsou nositeli tzv. aktivní komunikace – návratu k umělecko-řemeslné tradici a patriotismu. Zaměstnanci jsou hrdi na práci, kterou vykonávají a vyučit se v tomto sociálním družstvu je považováno za čest.
Od r. 2001 je možné se stát pro znevýhodněné osoby za přesně vymezených podmínek i společníkem družstva. Někteří zaměstnanci byli původně v družstvu na stáži, postupně se stali zaměstnanci nebo časem našli jinou práci jinde, která jim vyhovovala víc. Velmi postižené osoby (invalidita 70%) mají asistenty, nedá se na ně plně spolehnout, bývají dlouhodobě nemocní, řeší se s úřadem, který pracovníka vyslal; přesto mají zájem pomáhat i takto postiženým osobách (např. schizofrenikům). Pracují částečně – 4hodiny každý den, dopoledne nebo odpoledne.
Majitelé družstva neznají přesnou diagnózu lidí, kteří přicházejí, jsou informováni pouze obecně. Častá je spolupráce s psychiatrickým oddělením nemocnice – pacienti v nemocnicích, kteří nemohou do laboratoře a obchodu, šijí v nemocnici na oddělení jutové pytlíky (např. obaly na šperky).
Podporuje se řemeslná výroba, maximálně se recykluje.
Organizují se speciální kurzy, na které přispívá rodina, aby postižený vnímal, že je potřeba i něco sám aktivně vložit.
Krize je zasáhla relativně málo (naopak, často lidé prodávají šperky právě jako důsledek krize, které se poté mohou dale zpracovávat).
Navazují spolupráci s jinými sociálními družstvy, např. z Mantovy – recyklují plast a vyrábějí z něj tašky, obaly na mobily.
Základním cílem veškeré činnosti sociálního družstva i ateliéru UrOburo je pomoci zdravotně a sociálně znevýhodněným zaměstnancům osvojit si pracovní návyky a dovednosti tak, aby se mohli uplatnit a udržet na trhu práce. A zjevně se jim to daří.
Autor: Martina Haverová
