10. 6. 2013

Sociální podnikání v UK

Na konci března 2013 proběhla studijní cesta People Planet Profit po Liverpoolu a širším regionu severozápadní Anglie. Cílem návštěvy bylo získat inspiraci pro další rozvoj sociálního podnikání v České republice. Účastníci během ní navštívili klíčové aktéry místní sociální ekonomiky, především podpůrné organizace koordinující síťování, zaštiťující spolupráci s veřejným sektorem a poskytující odborné poradenství. Podnětné byly především poznatky z praxe zadávání a získávání veřejných zakázek, využívání sítí k posílení sociální ekonomiky a financování sociálních podniků za pomoci úvěrů.

Sociální ekonomika v regionu severozápadní Anglie je jednou z nejrozvinutějších ve Velké Británii. Není bez zajímavosti, že právě tento region prochází od 60. let minulého století procesem deindustrializace, mezi jehož hlavní důsledky patří dramatický úbytek pracovních míst, pokles životní úrovně a stěhování obyvatel do jiných regionů.

Přestože má ve Velké Británii více než stoletou tradici družstevní hnutí, širší pojetí sociálního podnikání se zde začíná prosazovat až v polovině 90. let, částečně v reakci na úplné stažení vládní podpory družstev v období vlády Konzervativní strany (1979-97). Zhruba od roku 1999 se stát k podpoře sociálního podnikání vrací a v současné době je Velká Británie zemí s nejvyšším počtem vládou podporovaných intervencí ve prospěch sociálního podnikání. V regionu Severozápad je dnes registrováno 4439 sociálních podniků, což je zhruba 25 % z celkového počtu firem.
Na rozdíl od předchozího období omezování vládních výdajů vnímají za současné rozpočtové krize oba hlavní politické proudy podporu sociálního podnikání nikoli jako další nadbytečný výdaj, ale jako součást udržitelného modelu poskytování veřejných služeb.

Jedním ze způsobů, jakým mohou sociální podniky naplňovat veřejně prospěšné cíle, je poskytování sociálních služeb. I proto dnes vlády projevují o sociální podnikání rostoucí zájem – od rozvoje trhu se sociálními službami si totiž slibují úspory ve státní kase. Jedním z méně úspěšných způsobů, jak ušetřit na veřejných výdajích, je například agregace zakázek na poskytování sociálních služeb do obřích balíků a jejich zadávání takzvaným „prime contractors“ (velkým dodavatelům), kteří části těchto balíků dále subkontraktují. Druhým významným příkladem je centrální vládou nařízený převod nemovitostí držených místními samosprávnými celky do vlastnictví sociálních podniků.

Navštívené organizace – řada z nich jsou zároveň sociálními podniky – do značné míry reprezentují hlavní pilíře současné infrastruktury sociální ekonomiky.
Významné místo patří organizaci Network for Europe (NFE), která od roku 1994 pomáhá neziskovým organizacím využívat finanční zdroje dostupné v rámci programů ESF a ERDF. Za využití fondů pro technickou asistenci těchto programů si NFE vybudovala pozici, která – nad rámec poskytování podpory sociálním podnikům – organizaci umožňuje sbírat podněty od svých členů a návazně prosazovat specifická řešení nejen u národní vlády, ale i v evropských institucích.

Důraz, který evropské programy kladou na spolupráci mezi aktéry, byl podle zástupce NFE Andyho Churchilla jedním z impulsů, který vedl k ustavování sítí v regionu. Jedním z příkladů úspěšné sítě a dopadů, které může na sociální podnikání mít, je regionální organizace Social Enterprise North West (SENW). Pokud se Network for Europe zaměřuje především na komunikaci s veřejnými institucemi, úlohou SENW je napomáhat vzniku nových sociálních podniků, nabízet podporu podnikům existujícím (školení, poradenství, mentoring), napomáhat vytváření dodavatelských konsorcií mezi členy sítě a propagovat sociální podnikání například prostřednictvím veletrhů. Organizace má zároveň vlastní projekty, jejichž cílem je rozvíjet nové modely sociálních podniků (například integrační sociální hotely) nebo podporovat podnikání ve znevýhodněných komunitách. Organizace úzce spolupracuje se sedmi dalšími sítěmi/servisními organizacemi.

Specifickým typem organizace, nabízející podporu vznikajícím nebo existujícím sociálním podnikatelům, je Women’s Organization (WO). Poradenství, školení, přímou asistenci a především finančně dostupné kancelářské prostory nabízí pouze organizacím, které alespoň z poloviny vlastní ženy. Organizace si vzala úvěr na vybudování podnikatelského inkubátoru, budovy nedaleko centra Liverpoolu, ve které pronajímá za komerční ceny konferenční prostory a zároveň nabízí podnikatelkám kancelářské prostory a možnost zde registrovat sídlo firmy. Tak jako ostatní zde zmíněné organizace využívá financování z ESF a řadu svých programů zaměřuje na ženy ze znevýhodněných, často přistěhovaleckých komunit.
Příkladem sítě, jejímž cílem je primárně usnadňovat vznik dodavatelských konsorcií, je Social Enterprise Network (SEN). Pro své členy SEN organizuje setkání napomáhající navazování kontaktů a výměně zkušeností, nabízí poradenství, tréninky a rozvojovou asistenci, provádí výzkum a evaluaci. Zároveň přesvědčuje zástupce veřejné správy, aby zohledňovali sociální podniky při nákupu zboží a služeb.

Příkladem sektorově působící sítě zaměřené na vznik dodavatelských konsorcií, je Voluntary Organisation Learning Association (VOLA). Původně čtyřčlenná síť spojující organizace aktivní v oblasti vzdělávání, výchovy a rekvalifikace má dnes 170 členů a od roku 2007 napomohla svým členům k získání více než 70 veřejných zakázek. O veřejné zakázky se ad-hoc sestavovaná konsorcia dodavatelů hlásí prostřednictvím několika silných členů sítě.
Vzhledem k významu, jaký má v Liverpoolu a okolí problematika obnovy bytového fondu, stojí za zmínku i další sektorově profilovaná organizace – Fusion21. Jedná se o konsorcium sdružující malé a střední firmy podnikající v oboru renovace nemovitostí a budov. Nabízí svým zákazníkům optimalizaci nákladů a procesů při nákupu služeb souvisejících s údržbou a renovací nemovitostí. Prostředky, které díky své vyjednávací síle dokáže ušetřit, pak prostřednictvím svých dodavatelů investuje do vytváření absolventských a rekvalifikačních pracovních míst.

Ne všechny sítě, působící v regionu Severozápad, se nicméně zaměřují na formování dodavatelských konsorcií. Sefton Council for Voluntary Service hraje roli facilitátora ve dvou geografických a deseti tematických fórech (např. rodina a děti, zdraví a sociální služby, náboženské komunity) a funguje tak jako mozkový trust zprostředkovávající zkušenosti svých 1200 členů orgánům místní samosprávy i státním institucím. Kromě toho provozuje dobrovolnické centrum a poskytuje komplexní podporu organizacím neziskového sektoru – od pomoci se založením, přes nastavení vnitřních směrnic, rozvoj podnikatelských plánů, zavedení systému evaluace až po přípravu na účast ve veřejných tendrech. Kapacitu má i na vedení desítky vlastních projektů (práce s vězni, ambasadoři z řad mládeže atd.).

Podporu NNO poskytují také místně působící nadace. Příkladem je Liverpool Charity and Voluntary Service, pobočka mezinárodní organizace United Way. Kromě programů na posilování kapacit NNO (při hledání financování, výběru personálu, strategickém plánování, zavádění systémů evaluace, nastavování vnitřních procesů atd.) poskytuje také grantovou podporu, spravuje databázi neziskových organizací v regionu a nabízí na svých stránkách dárcovskou platební bránu.

Nutnost obnovy bytového fondu (jedna pětina bytů ve Velké Británii byla postavena před rokem 1919) a transfer všech domů a bytů ve vlastnictví místních samospráv do rukou sociálních podniků vedl v minulém desetiletí ke vzniku nových silných hráčů na poli sociální ekonomiky. Příkladem je organizace Plus Dane Group, která vlastní více než 18 000 nemovitostí v Liverpoolu a okolí. Nejde jen o správu bytů pro sociálně slabší skupiny – posláním organizace je postupná obnova spravovaného bytového fondu a diverzifikace nabídky bydlení pro různé příjmové skupiny. Kromě snadno dostupných sociálních bytů tak vytváří i portfolio drahých nemovitostí, které poslouží jako pobídka pro nalákání lidí s vysokými příjmy do regionu. Organizace nabízí alternativní formy vlastnictví nemovitostí podporované vládou a usiluje o zapojování nájemníků do rozhodování.

Předchůdcem těchto velkých vlastníků nemovitostí s veřejně prospěšným posláním je organizace Eldonian Community-Based Housing Association, která získala (paradoxně právě za vlády Margaret Thatcherové) grant na výstavbu nových bytů. Dnes vlastní 310 nemovitostí (převážně bytů) a v rámci svého podnikání spravuje dalších circa 150 dalších nemovitostí v soukromém vlastnictví. Dceřiný sociální podnik Eldonians Group v současnosti dokonce připravuje výstavbu teplárny.
Celá oblast stavebnictví se ve zvýšené míře zaměřuje na využívání energeticky úsporných technologií. Kromě existence podpůrných programů financovaných z veřejných zdrojů (např. REECH) je to výsledek dlouhodobého uvažování: organizace jako Plus Dane Group plánují v horizontu desítek let a na rozdíl od běžných developerů pro není jejich cílem pouze vystavět a s maximálním ziskem prodat nové byty.

Obecně lze říci, že tím nejdůležitějším faktorem úspěchu sociálního podnikání v regionu Severozápad je schopnost sociálních podniků vytvářet sítě s kapacitou lobbovat na národní a evropské úrovni, vytvářet dodavatelská konsorcia a především přesvědčovat místní samosprávu, že bez spolupráce se sociálními podniky a neziskovým sektorem nebude schopná udržet stávající úroveň sociálních služeb, natož pak realizovat obnovu celých městských čtvrtí, zasažený ekonomickým úpadkem.

Studijní cesty se zúčastnili zástupci MAS Sdružení Růže, Ministerstva práce a sociálních věcí, Nadace Partnerství, Nadace OKD, Svazu města a obcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Agentury pro sociální začleňování, Centra pro komunitní práci a Nadace VIA.

 

Autor: Štěpán Zelinger

 

 


Patička - Kontakt

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Oddělení sociálního podnikání
Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2
Projekt Rozvoj ekosystému sociálního podnikání
Tel.: 770 116 520
Kontaktní osoba:
Gabriela Kurková
Email: gabriela.kurkova@mpsv.cz 

eumpsv

Copyright 2024 © Ministerstvo práce a sociálních věcí, Rozvoj ekosystému sociálního podnikání (RESP), registrační číslo - CZ.03.02.02/00/22_004/0001397.