Cesta do Polska část 2. - Polsko Wroclaw Sklepowisko Emmaus
V klidné, okrajové části dolnoslezské metropole, Wroclawi-Leśnicy, jsme v úterý ráno navštívili sídlo sdružení Emmaus, a zároveň obchod a sklad, který sdružení provozuje. Bazar použitého zboží, jenž nese název „Sklepowisko Emmaus“, je místo, kde pracují téměř bez výjimky dobrovolníci. Denně je jich v průměru 15. Sdružení má druhý obchod ve Varšavě. Tam denně pracuje kolem 35 dobrovolníků. Jediným zaměstnancem wroclawského bazaru je Katarzyna Rumik. Provedla nas po objektu a spolu s členkou výboru sdružení Grażynou Szczepaniak seznámila s činností.
Emmaus má ve svých stanovách pomoc lidem nemocným, postiženým, dlouhodobě nezaměstnaným a bez domova. Tyto cíle realizuje díky příjmům ze „Sklepowiska“. Budova na ul. Rubczaka patří městu. Sdružení platí sice nízký nájem, ale než zde mohlo začít provozovat svou činnost, muselo investovat 30 tis. zlotých do oprav, hlavně střechy. „Položili jsme si za cíl, že budeme finančně nezávisli. Vlastně od začátku jsme nezávisli. Nepotřebujeme tak velké peníze, aby nám stálo za to psát projekty a vyučtovávat dotace“, říkala Katarzyna Rumik.
Do „Sklepowiska Emmaus“ chodí dobrovolně pracovat lidé psychicky nemocní, dlouhodobě nezaměstnaní, bez přístřeší, ale také staří lidé, kteří se doma cítí osamělí. Každý z dobrovolníků má přidělený úkol – někdo se stará o drobné předprodejní opravy nábytku, někdo jiný obsluhuje kotelnu, ženy třídí šatstvo apod. Nyní sdružení zvažuje, že zřídí dílnu, ve které by opravovalo starožitný nábytek a pak ho prodávalo. Slibuje si od toho větší příjmy než z prodeje běžných starších kousků. Dobrovolníci, kteří pracuji v Emmaus, dostávají denně teplé jídlo a domů potravinový balíček. Mají také nárok na kapesné. Mohou používat koupelnu, klubovnu a prádelnu. Lidem bez přístřeší sdružení částečně hradí ubytování.
Budova je velká, největší část zabírá sklad použitého nábytku. Tak nábytek, jak i věci do domácnosti, knihy, dekorativní předměty nebo starší oděvy dostává Emmaus zdarma od svých členů, kterých jsou v Polsku tisíce. Stará se pouze o jejich přepravu.
S každým novým dobrovolníkem, který přijde do Emmaus, Katarzyna Rumik po několika dnech provede rozhovor, během něhož zjišťuje, jaké problémy ho trápí. Poradí mu, kam se má obrátit pro pomoc, domluví mu schůzku s terapeutem apod. „Psychicky nemocným pomáhá už to, že mohou chodit mezi lidi a cítí, že jsou užiteční“, podělila se mladá žena o svou zkušenost.
Autor: Danuta Chlupová
