2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 19 - 03

Semináře pro žadatele do výzev MPSV: Jak připravit podnikatelský plán a Marketing v praxi sociálního podnikání

Aktuálně se můžete již nyní registrovat na Semináře pro žadatele do výzev MPSV na sociální podnikání

1) K tvorbě podnikatelského plánu pro sociální podnik “Jak připravit... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Sociální podnikání

Nobelova cena míru za "sociální podnik"

Nobelova cena míru za "sociální podnik"

V současnosti mohou všechny banky posloužit pouze jedné třetině světové populace. Dvě třetiny všech lidí na světě nemají šanci využít jakoukoliv bankovní službu. Nemohou si založit ani běžný účet, získat platební kartu, natož nějaký úvěr. Tito lidé potřebují peníze pro vymanění se z bídy a chudoby, pro zlepšení životního standardu, pro zvýšení vzdělání a zdravotní péče.

V současnosti mohou všechny banky posloužit pouze jedné třetině světové populace. Dvě třetiny všech lidí na světě nemají šanci využít jakoukoliv bankovní službu. Nemohou si založit ani běžný účet, získat platební kartu, natož nějaký úvěr. Tito lidé potřebují peníze pro vymanění se z bídy a chudoby, pro zlepšení životního standardu, pro zvýšení vzdělání a zdravotní péče. Profesor Muhammad Yunus přišel se způsobem, jak jim pomoci. Za svůj projekt půjček pro chudé v Bangladéši získal Nobelovu cenu za mír za rok 2006.

Když jsem se dozvěděl, že Nobelovu cenu za mír za rok 2006 získal jakýsi ekonom a banka z Bangladéše, opět jsem nevěřícně kroutil hlavou. Jak může banka, symbol kapitalismu, získat to nejvyšší ocenění a ještě ke všemu v oblasti budování míru. Nějakou dobu jsem tomu nevěnoval moc pozornosti, až se mi jendou při sledování zpráv v televizi vybavil dokument BBC o Muhammadovi Yunusovi a jeho již několik desetiletí úspěšně pokračujícímu projektu mikropůjček, který jsem kdysi zhlédnul.

Na počátku stálo obyčejné lidské přání. Profesor Yunus, vedoucí programu ekonomiky venkova na universitě v Chittagongu v Bangladéši, chtěl na konci sedmdesátých let zabránit vykořisťování chudých lidí lichváři. Chtěl poskytnout těm nejchudším finanční prostředky na zajištění vlastního podnikaní, aby se vymanili z letité chudoby.

V té době bylo pro chudé lidi naprosto nemožné půjčit si jakýkoliv obnos od oficiálních ekonomických institucí. Ani v případě Yunuse nešlo o žádnou charitu nebo milosrdenství ješitného profesora. Sám na vlastní kůži v roce 1974 zažil v Bangladéši hladomor a chtěl vytvořit skutečně kvalitní a dlouhodobě udržitelný nástroj sociální pomoci. Yunnus proto začal u průzkumu půjčování peněz těm nejchudším. Chtěl pochopit začarovaný kruh lichvy tam, kde i půjčky velmi malých obnosů vytváří zničující závislost. V roce 1979 vzal profesor Yunus své studenty a hned vedle university ve vesnici Jabra udělali první seznam lidí, keří si půjčili nějaké peníze. Na seznamu dlužníků bylo 42 lidí. Celková částka dluhů Yunnuse šokovala, bylo to 27USD. Nemohl uvěřit, že lidé mají takové problémy s vrácením částky menší než jeden dolar na osobu.

"Ten problém mě fascinoval. Řešení bylo blízko, vzrušila mě ta jednoduchost, vypráví po letech o prvním impulsu. „Jestliže dám 27 dolarů ze své kapsy lidem ze seznamu, vrátit peníze lichvářům a tak budou volní. Okamžitě jsem to udělal,“ dodává. Vesničané nechápali, co pro ně udělal, jiní na něj nevěřícně hleděli jako by spadl z nebes. To vše za 27 dolarů. „Přišlo mi na mysl, jestliže můžu udělat tolik lidí tak štastnými za tak málo peněz, proč bych to nemohl udělat pro více lidí?“ Tak se zrodila další výzva.

Začátky byly obtížné
Yunnus se snažil vyřešit problém napojením potřebných lidí na banku v areálu university. Banka ale odmítala půjčovat peníze chudým. Profesor se nevzdal, obcházel další peněžní ústavy, ale příběh se všude opakoval. Vše nakonec vyřešil osobní zárukou. Yunnus prostě řekl bankéřovi „budu vaším garantem, podepíši vsechny papíry“ a fungovalo to. Získal tak peníze od banky, půjčil je lidem, navzdory varování manažerů banky „ty peníze se vám už nikdy nevrátí zpět“. „Přesto to zkusím,“ zněla tehdy profesorova odpověď.

A zkoušel to dál a dál a stále víc a víc. Přišel s jednoduchými „obchodními“ podmínkami vracení peněz a ony se skutečně vracely. To co podle odborníků nemohlo fungovat, vyzkoušel úspěšně v dalších vesnicích. Nejdříve v pěti, potom deseti, dvaceti padesáti.
Zatímco na vesnici a v chudých lidech změny probíhaly svět své myšlení neměnil. Banky zůstávaly chudým uzavřeny. „Co je tak jiné na tom co dělám a co dělají tradiční konvenční banky? Je skutečně ten rozdíl pouze v malých objemech půjček? To není otázka objemu pěnez, ten přijde daleko později, ale v celkovém přístupu,“ tvrdí profesor.

Zrodila se banka Grameen
V roce 1983 se projekt mikropůjček profesora Mohameda Yunuse změnil pomocí státní legislativy na nezávislou finanční instituci. Banka Grameen Bank (pozn. Slovo grameen znamená v bangladéštině „vesnický“ či „zemědělský“) tak zaplnila mezeru na trhu. Začali půjčovat peníze bez jistot jejich navrácení, bez jakýchkoliv smluv. Nikdo neposkytuje nikomu žádnou záruku, nejsou tu žádné právní nástroje, žádné podpisy, zrkátka nic. Není to úžasné?! Peníze se půjčují jen na základě důvěry – banku vlastní z 90% klienti a zbytek stát. Nikdo z bankovního světa nevěřil, že to může fungovat. Funguje to tak dobře, že se Grameen Bank a její mikropůjčky staly vzorem pro stovky organizací, které tento nápad rozšířily po celém světě.

Při zajišťování mikroúvěru nikdo neřeší vaši minulost. Nikoho z Grameen Bank nezkoumá úvěrovou historii žadatele. Nešťourají se v tom, jak je nebo není jeho obchodně podnikatelský záměr úspěšný. Nejvíce je zajímá budoucnost jejich klientů, to co chtějí dělat.
Když začaly fungovat mikropůjčky často se stávalo, že ženy nevěděly co s penězi. Obávali se jich, bály se s nimi zacházet, některé dokonce nikdy ve svém životě nedržely peníze v rukách. Ovšem „vesničtí“ bankéři měli odvahu a peníze jim dali. Vyplatilo se. Jakmile ženy poprvé použily pěníze na vydělání dalších pěněz, byly tím procesem nesmírně nadšeny. Chtěly opakovat to vzrušení a právě to bylo to, co je nastartovalo.

Jak to vlastně funguje
Ze začátku existovalo jen několik zásad a principiálně se všechny případy v procesu půjčování a vracení peněz mezi sebou příliš nelišili. Později bylo stanoveno šestnáct pravidel, která určovala komu, proč a na co se mikropůjčka poskytne. Hlavní principy banky Grameen jsou: disciplína, jednota, odvaha a tvrdá práce. Některá z pravidel jsou přímo zaměřená na zlepšení sociální a finanční situace. Např. žadatelé pracují, aby si mohli co nejdříve opravit své polorozpadlé domy a případně postavit nové. Zavazují se, že budou využívat pro svoji obživu svých produktů a až přebytky budou prodávat. Pravidla se zaměřují i na děti a jejich vzdělávání či zdraví, na plánované rodičovství nebo na životní prostedí.

Pravidlo pro zvýšení příjmu říká, že se všichni společně zaručí pro vyšší investice. Byly vytvořeny složité bezpečnostní mechanismy, které u běžných úvěrů nenajdete. Povinné spoření, kolektivní fondy, z nichž se kryjí nesplacené úvěry. Pro pravidelné zajištění splácení, přišel s Yunus s metodou tzv. „solidárních skupin“. Tyto malé skupiny drobných podnikatelů (většinou bez přímé příbuzenské vazby) společně zažádají o půjčku a pak společně ručí za to, že bude splacena. Mikropůjčky se poskytují dobrovolně vytvořeným skupinám popř. celým vesnickým komunitám. Splácení úvěru není vynucováno bankovním úřeníkem schovávajícím se za finančním gigantem, ale prostřednictvím vesnických autorit, sousedů a samosprávy. Toto je účinná metoda v prostředí, kde se všichni navzájem znají a jsou tak na sobě víceméně závislí. Míra nesplácení proto byla a stále je překvapivě malá, jedná se zde o 3-5%. Chudí lidé, a zvláště ženy, kterých od začátku projektu byla drtivá většina, prokázali velmi dobrou schopnost splácet půjčky a úroky. Tato fakta umožnila bance Grameen dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti a získat velkou klientelu.

Nejenom mikropůjčky pro chudé
Dnes už to nejsou jenom malé půjčky (v průměru 130 USD), ale i další finanční produkty, které známe z nabídek klasických bankovních institucí. V nabídce Grameen Bank nyní naleznete i spoření nebo důchodové připojištění pro nejchudší lidi na světě. Nejnovějším „hitem“ jsou mikropůjčky pro ty úplně nejchudší. Jsou určeny pro žebráky, pro lidi na úrovni bídy, které se do této situace dostali např. vinou záplav, invalidity, ztráty výdělečně činného partera apod., na které se ani klasický program mikropůjček nehodí. Výše „mini“ mikropůjčky je obvykle 8 dolarů a výše splátek je dobrovolná. Neplatí se žádné úroky a splátkový kalendář je velmi variabilní. Jedinými podmínkami je, že vrácené peníze nesmí pocházet ze žebrání, ale z jejich nového podnikání. Žebrání není tudíž těmto klientům zakázáno, ale musí se zapojit do nějakého výrobně/obchodního procesu. Například vyrábět košťata, vějíře, koše, prodávat pečivo, zeleninu apod.

Tito nejhudší klienti banky se automaticky stávají členy programu pro životní pojištění a pojištění půjčky. Toto opatření je velmi důležité pro jejich rodiny. Vpřípadě klientovi smrti se z tohoto pojištění hradí náklady na pohřeb a na splacení půjček. Smyslem takového speciálního programu není samozřejmě pouhá finanční výpomoc nejbídnějším, ale také jejich morální podpora. V roce 2006 počet členů tohoto speciálního programu přesáhl 60 000. Míra splácení v tomto progamu je prakticky 100%.

Sociální podnikání v malém pro malé ve velkém
Program mikropůjček banky Grameen v Bangladéši má samozřejmě i své odpůrce a kritiky. Někteří z nich tvrdí, že se jedná o charitu a že se lidé stávají závislými na mikropůjčkách. Pozitivní dopad Grameen Banky na chudé lidi v Bangladéši byl ale zdokumentován v mnoha nezávislých studiích např. Světovou bankou, Mezinárodním institutem pro výzkum výživy či Bangladéšským institutem rozvojových studií.

Banka Grameen pokrývá v současnosti svými 2343 pobočkami 75 359 vesnic, což je více než 90% z celkového počtu vesnic v Bangladéši. Do konce roku 2007 si penize pujčilo více než 7 milionů chudých (97% z nich tvořily ženy) částku převyšující 5 miliard amerických dolarů. Ze spáru absolutní chudoby se díky mikropůjčkám Grameen Bank dostala už více než polovina klientů.

O tom, že systém mikropůjček v Bangladéši funguje není pochyb. Dnes už to není jenom bankovnictví, ale i nejrůznější podpůrné potravinové, zdravotní, sociální, výukové, výrobní, podnikatelské, telekomunikační, informační a další programy. Ukazuje se, že i to nejdrobnější podnikání s nejmenšími obraty, pokud je vedeno v komunitě lidí, kterým jde o společnou věc – vymanit se z chudoby, má obrovský potenciál. Potenciál, který může změnit generace a celé sociální vrstvy.Profesor Muhammad Yunus tvrdi, že „když se za vhodných podmínek stanou finanční zdroje dosažitelné pro chudé lidi, připočteme-li k milionům těchto lidí jejich snahu, výsledkem bude největší zázrak rozvoje.“ Prestižní světové ocenění, Nobelova cena míru, se rozhodně ocitlo v rukou správného člověka.

Více informací o bance Grameen zde.

Autor: David Němec

Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz