2017 - 03 - 07

AKTUÁLNĚ výzva 129: Podpora sociálního podnikání

Příjem žádostí o podporu byl zahájen 30. 6. 201. K dispozici je 150 000 000 Kč. Oprávněnými žadateli jsou OSVČ, obchodní korporace a nestátní neziskové organizace. 

Podpora...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Jaké jsou ženy - podnikatelky? I.

2014 - 10 - 06

Jaké jsou ženy - podnikatelky? I.

Hana Šemíková je majitelka domácího pekařství Simply good, které si od založení v roce 2010 vybudovalo spolehlivou značku. Gabriela Böhmová pracuje jako profesionální koučka. Možná nejsou sociálními podnikatelkami dle definic, ale podnikání není pro ně jenom zisk. První mluví o lidském podnikání a druhá zas o podnikání jednotlivců.

Jak vnímáte podnikání obecně? Když se řekne sociální podnikání a podnikání žen – co vám přijde na mysl?
Hana Šemíková: Pro mě by každé podnikání mělo být podnikání sociální. Když něco dělám, neměla bych to dělat pouze s ohledem na zisk, ale i na své okolí. Není potřeba, aby každé podnikání zachraňovalo svět, ale mělo by v něm být určité procento ohledu na společenský kontext. Je dobré, že některé podniky vznikají za účelem sociálně – podnikatelským, ale myslím, že by stačilo, kdyby větší procento všech podnikatelů a firem myslelo ani ne sociálně, ale prostě lidsky. Mám pocit, že ženy obecně přinášejí do podnikání aspekt sociálna proto je dobrá rovnováha pohledů mužů a žen ve firmách. Pro ženy je to často o seberealizaci, smysluplnosti a dalších spíš měkkých motivacích.

Gabriela Böhmová: Podnikání jsem předtím vnímala s odstupem. Co to vlastně znamená, zjišťuji pořád. Základem podnikání je jistě systematická činnost provozovaná za účelem zisku. Jenže jen takto přemýšlet nemůžu. Pracuji jako živnostník a má práce se dost organicky prolíná s mým osobním životem. „Sociální podnikání“ jsem začala více promýšlet, až když jste mě oslovila. Předtím jsem jej vnímala jako podnikání, jehož součástí je formálně ukotvený závazek podporovat vybranou skupinu či společensky prospěšné téma.  Podnikatel však může podnikat sociálně, aniž by to o sobě prohlašoval nebo dokonce věděl. Osobně takových znám několik (napadá mě například Vaše firma). Prostě podnikají s respektem, a využívají možností podpořit nebo pomoci druhým. Nechci se uchylovat ke genderovým zkratkám. Ale pro ženy jsou často velmi důležité vztahy, a to nejen s nejbližšími lidmi. Jsme vychovávané, abychom byly vnímavé k potřebám druhých. To se jistě projevuje i v podnikání žen. Ať už ve vztahu k spolupracovníkům, partnerům, tak k širšímu okolí.

V roce 2012 deklarovalo 26, 6 % českých žen, že by si radši zvolily samostatnou výdělečnou činnost než zaměstnanecký poměr a 17, 2% ženám se líbí myšlenka rozběhnutí vlastního podnikání do 5 let. Jsme v roce 2014, myslíte, že budou tyto čísla v statistikách letos vyšší? (OECD statistiky)
HŠ: Čísla jsou nízká. Na podnikání musíte mít určitý stupeň sebevědomí, musíte vědět, co chcete a nesmíte se bát riskovat. Tato charakteristika je vlastní spíše mužům, ženy jsou nastavené trochu jinak, což vyplývá z jejich přirozené role v životě. Navíc v ČR obecně bojujeme s nízkým sebevědomím. Domnívám se, že ale přicházíme do doby změny, kdy lidé začínají mít potřebu dělat něco smysluplného, obzvláště ženy. Čísla budou tedy podle mě růst.

GB: Myslím, že by mohly být větší. Flexibilita podnikání může ženám pomoci. Samostatné podnikání může být pro ženu šancí seberealizovat se, dělat smysluplnou práci a přitom trávit dostatek času s dětmi. Může být šancí také pro zkušené ženy, které zaměstnavatelé diskriminují z důvodu věku. Na druhou stranu, podnikání jistě není pro každého a v každé etapě.  Je frustrující snažit se být úspěšnou „maminkatelkou“ s malinkým děťátkem a trápit se výčitkami, že nerozvíjíte business ani / nebo dítě.

Jaká je vaše zkušenost? Jaká byla vaše cesta k podnikání? Co vás přesvědčilo jít vlastní cestou?
HŠ: Byla to souhra okolností, kterou řeší spousta žen. Byla jsem po mateřské a měla jsem omezené možnosti práce s malým dítětem. Uzrál ve mně pocit, že chci změnu a dělat něco smysluplného. Mám ráda práci, za kterou je vidět její výsledek – jako když pečete koláč. Nikdy jsem nebyla z těch, které by pekly celé dny, ale věděla jsem, že je to jedna z věcí, které mě opravdu baví. Začínala jsem úplně od nuly. Věřím ve vnitřní pocit, který Vás v životě vede tou správnou cestou. Když jsem se rozhodla, postupně jsem dosahovala úspěchy, které mi ukazovali, že jdu správným směrem.

GB: Pracovala jsem v neziskovém sektoru. Po narození dětí jsem věděla, že se nemohu vrátit do předchozího zaměstnání. Přemýšlela jsem, co chci dělat. Z dosavadních pracovních zkušeností mě nejvíce těšila klientská terapeutická práce. Objevila jsem koučování - nádhernou smysluplnou práci! A samostatné podnikání bylo jedinou možností. Potřebuji čas pro své děti, což si mohu při podnikání snadněji řídit. Na začátku u mě nebylo velké rozhodnutí. Podnikání jsem rozbíhala organicky a pozvolna u mateřské dovolené. Nutno říci, že významnou roli hrála a hraje podpora manžela.
Na dubnové konferenci Podnikáme jinak se o podnikání mluvilo jako o bláznovství, které změní život. Jak na vás reagovalo okolí, když jste začala samostatně podnikat?
HŠ: Reakce rodiny byly spíše negativní. Vtipné je, že muži v mém okolí mi říkali „běž do toho, je to dobrý nápad, chybí to na trhu“. Spousta žen se mě ptá, jak jsem to zvládla a co vše je potřeba. Myslím, že je trochu potřeba, aby člověk nevěděl, do čeho jde.  Ale hlavně by se neměl nechat odradit svým okolím, když cítí, že je to ta správná cesta. Co jeden bere za bláznovství, pro druhého může být to pravé.

GB: Pro mé okolí by bylo spíše překvapením, kdybych se rozhodla pro kariéru zaměstnance v korporaci. Já jsem při svém rozhodnutí stát se koučkou a pracovat samostatně nepocítila zásadní zvrat. Dříve jsem pracovala v neziskovém sektoru, mám psychoterapeutický výcvik. Pocit smysluplnosti a vazbu na klienta jsem měla i v předchozím zaměstnání.

Autor: Katarina Chalupková