2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 19 - 03

Semináře pro žadatele do výzev MPSV: Jak připravit podnikatelský plán a Marketing v praxi sociálního podnikání

Aktuálně se můžete již nyní registrovat na Semináře pro žadatele do výzev MPSV na sociální podnikání

1) K tvorbě podnikatelského plánu pro sociální podnik “Jak připravit... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Dočkáme se konečně zakotvení sociálního podniku v zákonech? – rozhovor s Karlem Rychtářem 1. část

2014 - 24 - 04

Dočkáme se konečně zakotvení sociálního podniku v zákonech? – rozhovor s Karlem Rychtářem 1. část

V rámci projektu TESSEA získává mezinárodní zkušenosti, financovaného z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR, byla zpracovaná analýza legislativy pro sociální podnikání ve vybraných státech EU a návrh na zapracování sociálních podniků do právních předpisů ČR. Při práci na návrzích se podařilo navázat užší spolupráci se státní správou. Tak byla vytvořena pracovní skupina, složená ze zástupců obou stran (jak ze zástupců TESSEA, tak MPSV, Generálního ředitelství úřadů práce ČR a Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR), v rámci které byl návrh odborně konzultován a dopilován tak, aby maximálně odpovídal požadavkům všech. Návrh rovněž prošel připomínkovým řízením mezi členy TESSEA a Klubu sociálních podnikatelů.

Legislativní analýzu zpracovala společnost RAVL s. r. o. a podíleli se na ní i právníci a odborníci ze Svazu českých a moravských výrobních družstev (dále jen SČMVD). Zeptali jsme se Karla Rychtáře, ředitele odboru SČMVD a místopředsedy Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR…

Myslíte, že vývoj sociálního podnikání v ČR je již tak daleko, aby bylo nutné jej podchytit v právních předpisech? Není to trochu urychlený skok dopředu?

Je to potřebné. Je pravdou, že existuje více možností, jak legislativně sociální podnik zakotvit. Dle mého názoru, je ale u každé z nich nezbytné, aby obsahovala vysvětlení, co vlastně považovat za sociální podnik. Přestane tak docházet k matení pojmů. O sociální ekonomice totiž v současnosti mluví spousta lidí, ale mnozí z nich (byť profesionálové) si ji pletou se sociální politikou a jinými podobně znějícími pojmy, pojem „sociální“ v souvislosti s pojmem „podnikání“ je v českém jazyce hodně problematický.

Na definici sociálního podniku se také pracuje?

Kolegové právníci jednoznačně tvrdí, že by byla použitelná definice sociálního družstva z nového zákona o obchodních korporacích. Samozřejmě pokud by se vynechaly principy, které patří pouze družstvu. Nadto zůstává diskutabilní např. princip asset lock (omezení nakládání s majetkem v případě zániku sociálního podniku), který může některé potenciální sociální podnikatele spíše odradit. Dále třeba princip zakotvený v zákoně o obchodních korporacích, který znamená, že pokud své družstvo nazvete sociálním, je to nevratný proces. V podnikání ale přece nemůžete vědět, jak se vám bude dařit za několik let. Pokud tedy zakladatelé družstva nemají dopředu ujasněno a domluveno, že družstvo bude sloužit pouze sociálnímu prospěchu, tak se s čistým svědomím nemohou rozhodnout pro takto definovanou podobu sociálního družstva, případně sociálního podniku jiné právní formy.

Myslím, že spousta lidí má s termínem „sociální“ spojeny někdy až velmi negativní konotace… Myslíte, že by to legislativní zakotvení mohlo překonat?

S přívlastkem „sociální“ bojujeme v podstatě od vzniku tematických sítí, tedy i té, která existovala ještě před vznikem TESSEA (EQUAL ESF). Spíš bych to pojmenoval “zavádějící vliv na myšlení lidí“, protože to slovo v některých z nás vyvolává nesprávné asociace. Často ho spojujeme s pojmy sociální péče, sociální služby či sociální politika. Ale sociální podnikání je skutečným podnikáním se společensky prospěšným obsahem nebo prioritou, což je něco úplně jiného. Dokonce v samotném legislativním návrhu úpravy zákona o zaměstnanosti jsme místo pojmu sociální podnik (v jednotlivých nástrojích) zvolili pojem společensky prospěšný zaměstnavatel.   

Týká se návrh vytvořený v rámci TESSEA všech sociálních podniků?

Původně jsme chtěli zakotvit sociální podnikání formou zastřešující právní normy. Bylo však třeba zohlednit požadavky MPSV a také praxe. Tím jsme naše zaměření zúžili na okruh integračních sociálních podniků, který je spojen se zaměstnáváním sociálně znevýhodněných osob. Environmentální a místní rozměr tedy trochu ustoupily do pozadí.

Navrhuje se vznik nového zákona, nebo půjde „pouze“ o novelizaci stávajících právních předpisů?

Návrh obsahuje obě varianty, ale vzhledem k průběhu a výsledkům jednání se zástupci MPSV jsme dospěli k řešení, které klade větší důraz na rozšíření zákona o zaměstnanosti (dále jen ZoZ), případně dalších právních norem.

Tím jsme možnost vytvoření zastřešující normy (po vzoru např. Slovinska) nezavrhli, pouze zůstala jako širší doporučení, tak jako tak se jedná o dlouhodobější záležitost.

Měly by být např. vymezeny cílové skupiny - osoby zdravotně postižené či osoby se sociálním znevýhodněním?

Zákonné vymezení osob zdravotně postižených (dále také OZP) a potřeby jejich individuálního přístupu je samozřejmé, a již dlouho existuje. Jinou otázkou jsou však osoby se sociálním znevýhodněním. Existují regiony, ve kterých žije větší množství lidí např. z etnických menšin nebo lidí ve věku 50 let a více, nebo kde se třeba koncentruje velké množství osob se závislostmi atd.

Většina zákonů zahraničních zemí definici cílových skupin obsahuje. My jsme pod vlivem spolupráce s MPSV naopak dospěli k závěru, že by to obnášelo nadměrnou regulaci a že vzhledem k tomu, že se situace jednotlivých cílových skupin může měnit v závislosti na regionu, mělo by v případě podpory integračních sociálních podniků vymezení cílových skupin osob sociálně znevýhodněných zůstat na regionálních článcích Úřadu práce ČR. Podpora zaměstnávání znevýhodněných náleží právě úřadům práce, takže není pochyb, že by to spadalo právě do jejich do kompetence.

Kdyby se vymezení cílových skupin lišilo v závislosti na konkrétním regionu republiky, nebylo by potřeba zřídit vhodný koordinační - jednotící orgán, který by na vše i dohlížel?

V jiných státech se jedná o dohodu dvou rovnocenných partnerů: úřadu práce (poskytuje finance) a např. sociálního podnikatele, který státu nabízí nějaké řešení, které je třeba financovat. Pokud dojde k akceptování podmínek, je uzavřena dohoda, v níž jsou mimo jiné vymezeny cílové skupiny.

Takové partnerství považuji za jednu ze zásadních podmínek funkčního systému, měli bychom se jím inspirovat i u nás. Postup v ČR je totiž zatím zcela odlišný: nejprve je podána žádost, tu úřad práce dle svého zvážení buď schválí, nebo nikoli.

Dle mého názoru jsou úřady práce v tuto chvíli přehlceny, bude ještě chvíli trvat, než se vrátí do vyváženého stavu a budou schopny podporu sociálních integračních podniků zajistit. Teprve pak totiž bude možné, aby došlo ke změně a aby spolupráce probíhala na bázi dohody dvou rovnocenných partnerů.

Jaký by byl vztah mezi stávající podporou pracovních míst osob se zdravotním postižením a podporou z návrhu?

Oba systémy podpory by se neměly překrývat. Osoba se zdravotním postižením má trvalé znevýhodnění, to se v průběhu jejího života buď nemění, nebo dochází dokonce k jeho zhoršování. Podporu tedy OZP potřebují dlouhodoběji nebo trvale (zejména, pokud jde o zaměstnávání minimálně 50 % OZP). Kdežto ostatním osobám se sociálním znevýhodněním postačí podpora pouze po určitou dobu. Dle zahraničních analýz je poskytována po dobu 1 až 7 let. 

Zatím se mlhavě rýsuje představa, že by existovala základní podpora pracovních míst všech znevýhodněných, ta by se mohla dále navyšovat o další účelové složky ve prospěch konkrétních skupin. Ale to je jen hrubý nástin, je potřeba to rozvést do detailů a bavit se o konkrétním obsahu nástrojů.

(Pozn. redakce: Rozhovor byl uskutečněn k 5. 3. 2014. Vzhledem k neustálým změnám v personálním obsazení státní správy není vyloučeno, že se snahy o legislativní zakotvení sociálního podniku posunou o krok dál. Zůstaňte bdělí, budeme vás informovat.)


Autor: Eva Dorňáková