2016 - 01 - 06

Nabídka pracovního místa do sociálního podniku!!!

 

Fair & Bio pražírna, zabývající se pražením 100% férové kávy
hledá do svého týmu manažera/ku prodeje a marketingového specialistu/ku.

Co u nás budete dělat?

Prodávat...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 30 - 08

Impact First - podzimní běh

Chcete rozjet nebo posunout své sociální podnikání či neziskovku ještě dál?

 

Rozjíždíme podzimní běh akceleračního programu Impact First, ve kterém pomáháme...

...
celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 25 - 08

POSUN TERMÍNU!! 30.9. CENA ZA CSR PODNIKÁME ODPOVĚDNĚ 2017

Cenu za společenskou odpovědnost Podnikáme odpovědně pro rok 2017 již potřetí vyhlašuje Rada kvality ČR, Asociace společenské odpovědnosti, Asociace malých a středních podniků a...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 03 - 07

AKTUÁLNĚ výzva 129: Podpora sociálního podnikání

Příjem žádostí o podporu byl zahájen 30. 6. 201. K dispozici je 150 000 000 Kč. Oprávněnými žadateli jsou OSVČ, obchodní korporace a nestátní neziskové organizace. 

Podpora...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

"ERGONES – mnoho barev podnikání"

2014 - 19 - 02

"ERGONES – mnoho barev podnikání"

Sociální firma ERGONES vznikla v roce 2011 jako doplňková činnost TyfloCentra Olomouc, které se věnuje integraci nevidomých a slabozrakých. Sociální firma zaměstnává téměř 85% osob se zdravotním postižením a nabízí opravdu velké množství služeb. Věnuje se prodeji digitálních kompenzačních pomůcek, potisku propagačních předmětů, výuce jazyků, přepravě osob se zdravotním znevýhodněním a seniorů, úklidovým službám, nabízí také služby hodinového manžela a věnuje se výrobě keramiky.

O zkušenostech s provozem této sociální firmy jsem se bavila s panem Vratislavem Muzikantem, který ji v současné době vede.


Sociální firma ERGONES má velmi širokou nabídku služeb. Jak jste se dostali k takovému množství činností?
Je to tím, že se v minulosti vycházelo z toho, co uměli klienti TyfloCentra. Postupně jsme tomu přizpůsobovali oblasti podnikání až k nynější nabídce. Na začátku se to jevilo jako výhoda, kdy široké portfolio služeb slibovalo stabilitu. Časem se to ovšem ukázalo jako nevýhoda a to z důvodu, že služby jsou tak velmi různorodé, že se každá jinak obchoduje a je těžké obsáhnout tolik klientů.
Navíc nejsou služby nastaveny na komerční sféru a proto je nelze prodávat v objemu, v jakém by se mohlo. Proto nyní snižuje počet služeb a pracujeme na zvýšení jejich kvality. Z toho důvodu došlo k útlumu digitalizace médií a činností v oblasti grafiky a tisku.

Kterou z uvedených oblastí podnikání považujete za stěžejní a proč? Která je Vám osobně nejbližší?
Historicky i fakticky je nejdůležitější prodej digitálních kompenzačních pomůcek. Tato oblast přináší také největší zisky. Nejbližší je mi keramika a to proto, že má ze všech našich činností asi největší potenciál na růst a tím zajistit zaměstnání více osob se zdravotním znevýhodněním. Z toho důvodu jsem se rozhodl ji obchodně posílit. Nyní mám v hlavě nápad na nový produkt, který není dosud na trhu. O co se ale jedná konkrétně, to se brzy dozvíte v rámci marketingové kampaně. Zatím nemohu víc prozradit. Jedná se o jiné pojetí keramiky, než jak ji vnímá dnešní společnost a proto ji moc nekupuje.

Další otázky směřují přímo „na tělo“ vaší firmy. Jaký je obrat vaší firmy a jaký podíl na příjmech tvoří dotace?
Ergones má obrat přibližně 4 miliony Korun českých ročně. Podíl dotací z úřadu práce na podporu zaměstnávání osob se zdravotním znevýhodněním tvoří z obratu asi 35%.

To není vysoké procento. Myslíte si, že byste se udrželi i bez těchto dotací?
Bohužel se určitě bez dotací neobejdeme, tvoří velmi významnou část příjmů. To také zapříčinilo zhoršení životaschopnosti ERGONESu oproti minulosti, kdy se z dotací mohlo pokrýt 100% mzdových nákladů. Problém nastal při změně legislativy, která znamenala snížení dotace. Nyní tak lze z těchto zdrojů financovat pouze 75% mzdových nákladů zaměstnanců se zdravotním znevýhodněním.

A jaký tedy máte zisk?
V současné době se pohybujeme okolo nuly. V marketingové strategii máme stanoven jasný cíl dosáhnout konkrétní zisk, ale ten pro mě i pro firmu není nyní hlavním cílem. Do konce tohoto roku bych chtěl zejména stabilizovat situaci ERGONESu. Hodně pracuji s motivací pracovníků, aby byli spokojeni a podávali dobré výkony. Další mou prioritou je diverzifikace příjmů s ohledem na strukturu klientů. V minulosti jsme měli příjmy formou větších zakázek od několika málo subjektů. To ale není úplně jistá strategie. Myslím, že bude lepší mít spíše více menších a spokojených zákazníků, kteří se vrací.

Zmínil jste, že hodně pracujete s motivací zaměstnanců. Mohl byste shrnout své zkušenosti z oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením?
Moje praxe vychází z komerční sféry, kdy se očekává vysoký výkon a osoby se zdravotním postižením mají často faktické překážky ho podávat. Je třeba k nim přistupovat jinak a někdy je těžší je motivovat. Rozhodně si nemyslím, že finance jsou dobrá složka motivace.
Zjistil jsem ale, že hendikep není největším problémem v práci, jak jsem si původně myslel. Hendikep zpomaluje, ale nebrání pracovat, důležité je chtění a nasazení. Upřímně obdivuji nasazení některých lidí, kteří přesto, že to nemají úplně jednoduché, chtějí pracovat a něco dokázat sobě i okolí. Samozřejmě tak jak všude jsou lidé, kteří hledají zaměstnání a ne práci.
Proto se snažím lidi v naší firmě motivovat zejména seberealizací. Proto jsem na všech sekcích ustanovil vedoucí a dal jim pravomoc rozhodovat o budoucnosti sekce. Všichni se podílí na vytváření marketingového plánu, kde si stanovují cíle a úkoly, které chtějí a jsou schopni dosáhnout. Samozřejmě s ohledem na požadovaný obrat. Na základě toho jsem zavedl systém čtvrtletních odměn vázaných na výkon z plánu. Práci s lidmi považuji v oblasti sociálního podnikání za velmi důležitou. A to také s ohledem, že naše firma historicky vznikla jako tréninkové pracoviště a naši pracovníci pokud odejdou, musí být připraveni dobře pracovat i v jiných organizacích.

Jak jste se vy sám dostal k práci v sociální firmě Ergones?
Původně jsem pracoval v komerční sféře, věnoval jsem se obchodu, strategiím, přípravě a řízení projektů. Ale oblast sociálního podnikání mě vždy zajímala. Dokonce jsem sám chystal projekt sociální firmy, ve které by se poskytovali služby poradenství, bohužel tento projekt nevyšel. Mým tehdejším kolegou byl i současný ředitel TyfloCentra, který se časem přesunul do neziskové sféry. A protože jsem dělal poradenství i pro tuto neziskovku a měl o problematiku zájem, dostal jsem se pak jako dobrovolník do ERGONESu. Mým cílem tehdy bylo, abych firmě pomohl s rozvojem obchodních aktivit. Časem se ukázalo, že občasné docházení nestačí, že je nutné se firmě věnovat důkladněji. A tak jsem od srpna 2013 zaměstnán na pozici zástupce ředitele TyfloCentra pro sociální podnikání, tedy v podstatě jako vedoucí sociální firmy.

Čemu se nyní věnujete?
Nyní již máme za sebou nastavení vnitřních procesů fungování a kompetencí zaměstnanců, tak aby všichni věděli, co mají dělat v daný okamžik a nebyli ve strachu, pokud přijde nějaká větší zakázka.
V současné době se nejvíc věnuji marketingu, který je mou prioritou a prodeji služeb. Součásti toho je provedení revize produktů a služeb včetně standardizace jejich kvality. Protože jen kvalitní produkty lze obchodovat. K tomu samozřejmě tvoříme patřičná marketingová opatření.
Vedle toho se věnuji také tvorbě partnerství a spolupráci s ostatními sociálními firmami a neziskovkami. Rád bych, abychom se namísto konkurence vzájemně podporovali v dobré věci. Navázal jsem spolupráci s Trendem vozíčkářů, jejich nabídka služeb co se týče marketingu, je na vysoké úrovni, a na jaro připravujeme společně nový produkt. Spolupracujeme s o.s. InternetPoradna.cz v oblasti získávání nových zdravotně znevýhodněných pracovníků. Dále v rámci našich prodejních prostor poskytujeme místo pro prodej ostatním neziskovkám. Čímž nabízím tuto možnost i Vašim čtenářům z řad sociálních firem. Prodejní prostory se nachází v centru města Olomouce, kde je také umístěna expozice naší výstavy Neviditelná Olomouc, kde přibližujeme návštěvníkům život nevidomých na vlastní kůži. (www.neviditelnaolomouc.cz) a taktéž zveme na návštěvu.

Jak se díváte na podmínky pro sociální podnikání v ČR?  Myslíte si, že by bylo vhodné něco legislativně změnit?
Přiznám se, že se příliš tímto tématem nezabývám. Co mě někdy rozčiluje je neerudovanost lidí, kteří v tomto státě rozhodují například o přidělování dotací či veřejných zakázek. Mám dojem, že v naší republice je to stále o tom že většina těch, kteří mají moc, se spíše zaměřuje na osobní profit, než na solidní nastavení systému.
Jinak si myslím, že pro sociální podnikání a pro podnikání vůbec se hodí spíše podpora krátkodobá a účelná, která přinese jasný efekt. Dlouhodobé projekty pouze ukážou, že podnikatelské plány byly špatně nastaveny nebo je realizoval někdo, kdo tomu nerozumí. Samotnému sociálnímu podnikání by pomohlo poradenství a to jak v oblasti strategií, obchodu, propagaci a také třeba účasti na veřejných zakázkách. Současně s tím inteligentní nastavení legislativy, čímž nemyslím jen v současné legislativě platné zvýhodnění tzv. 10% v rámci veřejných zakázek u firem, které zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením podle zákoníku práce.

Co považujete za největší úskalí sociálních firem u nás?
Často vzniknou v rámci neziskové organizace, která není vnitřně nastavena na podnikání. Takže většina z nich chce vyvinout nějakou činnost, aby zaměstnala své klienty a něco vyráběla. Nicméně si neuvědomují, že výrobků a kvalitních je na trhu velká spousta, ale klíčové pro podnikání je prodej a tomu se moc věnovat nechtějí. Příliš málo důrazu tak kladou na obchod. A tak jak to sleduji, opravdu úspěšné sociální firmy mají vždy někoho, kdo se naplno věnuje obchodní činnosti.
Ještě dodám svou osobní vizi, která vychází z mé zkušenosti: sociální podnikání musí být založeno striktně na ekonomickém základě s citlivým přístupem k lidem a jejich motivaci dobře pracovat.

Děkuji Vám moc za velmi otevřený rozhovor

Autor: Ivana Svobodová


www.ergones.cz