2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 19 - 03

Semináře pro žadatele do výzev MPSV: Jak připravit podnikatelský plán a Marketing v praxi sociálního podnikání

Aktuálně se můžete již nyní registrovat na Semináře pro žadatele do výzev MPSV na sociální podnikání

1) K tvorbě podnikatelského plánu pro sociální podnik “Jak připravit... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Nejen o chráněném bydlení s Tomášem Masopustem

2013 - 14 - 11

Nejen o chráněném bydlení s Tomášem Masopustem

Organizace PORTUS PRAHA vznikla v roce 1999 a jejím původním záměrem bylo vytvoření chráněného bydlení pro lidi s mentálním handicapem, kteří žili ve velkých ústavech. V současnosti jsou na Slapech dvě chráněná bydlení. Jedno, na bývalé faře, se 24hodinovou asistenční službou a do druhého, Na Vyhlídce, dochází asistent na 11hodin s vyjímkou víkendu.


Na jakém základě přijímáte klienty do chráněných domovů?
Jedním z nejdůležitějších kritérií je míra potřebné podpory v závislosti na stupni mentálního postižení. Na faře jsou lidé s vyšším stupněm postižení, s celodenní asistenční službou, zde je fluktuace minimální. Postup k dalšímu osamostatňování se zastavil. My můžeme trénovat schopnosti a rozvíjet je, ale aby tito obyvatelé šli do bytu s omezenou asistencí k tomu to již nespěje. Na Vyhlídce jsou lidé s lehčím postižením, tam se více střídají. Koncepce tohoto bydlení je tranzitní služba. Vítáme přechod do jiných chráněných bytů, kde je například pouze dvouhodinová denní asistence, nebo kde je možnost sjednat si nějakou terénní službu. Ale i tam jsou lidé, kteří si prošli farou, přestěhovali se Na Vyhlídku, ale už to nevypadá, že by se dokázali osamostatnit víc.


Kdo je vlastníkem těchto objektů?
Areál fary máme v dlouhodobém pronájmu od římskokatolické církve a dům Na Vyhlídce je náš objekt postavený z evropských fondů.


A pokud klient chce odejít do samostatného bytu?
Tak mu pomůžeme hledat jinde, u jiných poskytovatelů sociálních služeb. Portus není vlastníkem takových bytů.


Co to obnáší a jaký je život v chráněném bydlení na rozdíl od pobytu v ústavu?
Rozdíl je zcela zásadní, liší se v přístupu ke klientovi i v poskytovaných sociálních službách. Zde je komplexnější podpora a individuální přístup je přirozený. V ústavech je spíše masový, což bohužel jinak nejde vzhledem k velkému množství klientů a malému počtu asistentů. Slovo ústav pro některé z našich obyvatel zůstává hrozbou.

Máte od klientů i nějakou zpětnou vazbu?
Ne každý klient je schopen se vyjádřit, ale spoustu věcí můžeme vypozorovat. Například, že začne rychle rozvíjet své dovednosti,. Pak také komunikujeme s rodiči a opatrovníky a ti dokáží vyhodnotit posun.


Portus je známým dodavatelem nakládaných hermelínů do kaváren a restauračních zařízení,  jedná se o chráněnou dílnu, ve které se hermelíny nakládají?
V roce 2005 jsme v rekonstruovaném objektu založili sociálně terapeutickou dílnu. Nejedná se o chráněnou dílnu, která má běžné  zaměstnance, ale jakousi formu „sociální terapie“. Plnohodnotný život v sobě zahrnuje i možnost pracovat. Proto si zde klienti osvojí určité dovednosti, které by měly přispět k možnosti uplatnit se na otevřeném trhu práce. Jedná se o přechodnou službu, která lidem umožňuje osobní vývoj. 

Mohli bychom to přirovnat k tréninkovému pracovišti?
Samozřejmě u mnoha klientů není možný přechod do zaměstnání vzhledem k jejich handicapu, ale i tak se neustále rozvíjejí a učí se zvládat nové činnosti. Řada z nich na otevřený trh nikdy nenastoupí. Ale jsou i tací, na které by mohly být kladeny větší nároky a proto jsme se rozhodli vytvořit sociální podnik, který bude pokračovat ve výrobě nakládaných hermelínů a utopenců. V nové dílně to budou již zaměstnanci s běžnými pracovními smlouvami. Pro naše klienty to bude zároveň znamenat větší odpovědnost a povinnost dodržování určitých norem.


Kde se nová „výrobna“ buduje?
V Davli stavíme nový objekt, kde bude samotná výroba a zároveň takové rychlé občerstvení s obchůdkem, vznikne tím opět nový typ pracovního místa.


Budete zaměstnávat pouze své klienty z chráněného bydlení, nebo i z jiných ústavů či zdravé zájemce o práci?
Primárně to budou lidé, s kterými máme největší zkušenostia to jsou ti s mentálním postižením. Otevřeme se ale všem, takže je možné, že přijmeme člověka s jiným druhem postižení. Na základě vlastní zkušenosti, pak vyhodnotíme, zda jsme schopni s ním pracovat a poskytovat mu nějakou podporu. Předpokládáme také, že vzniknou i pracovní místa pro lidi bez handicapu.


Vaši klienti budou pracovat na zkrácené úvazky a povedou je asistenti?
Ano. Lidé, které budeme zaměstnávat, budou mít nárok na určitou podporu, aby práci zvládali, ale zde už pracovní proces nebudeme přizpůsobovat jejich schopnostem, tempu, atp. Nebude zde výukový program, cílem není, aby se zde něco naučili a šli jinam. V tom je rozdíl mezi současnou terapeutickou dílnou a dílnou, ve které se klienti stanou zaměstnanci.


V dílně pracuje asi deset klientů, přejdou do dílny v Davli? S kolika  zaměstnanci celkem počítáte?
Se všemi ne. Známe jejich limity a nechceme, aby se dostali do situace, kterou nezvládnou. Přesný počet zatím nevím. V lednu bychom chtěli začít zhruba se šesti  zaměstnanci se ZTP.

Jak se Vám daří financovat tato zařízení, potýkáte se s nějakými problémy?
Jako asi všechny neziskovky řešíme peníze neustále. Částečně jsme financování MPSV, je to každoroční martyrium, kdy dostaneme málo, já napíši žádost o přezkoumání výše dotace, něco nám navýší, ale to nestačí, tak píši znova a to se opakuje každý rok.


Jakým způsobem se finanční částky rozdělují?
Peníze se rozdělují přes kraje, který podá návrh, ministerstvo ho schválí a peníze rozdělí na základě podnětů z kraje. Letos jsme dostali o třetinu méně než minulý rok, což je pro nás likvidační. Na ministerstvu mne odkázali na kraj a na kraji na ministerstvo. S tím bojujeme každý rok, zatím se vždy podařilo, že nám finanční obnos navýšili, ale letos nám do konce roku chybí 400 000,-Kč, o kterých je snížena dotace oproti minulému roku, tak ty peníze musíme sehnat někde jinde.

A kde?                                                                                                                                           Procentuálně tvoří dotace z MPSV 45%, zbytek jsou úhrady od klientů, sponzorské dary a část sbírky Akce cihla. Účelovými granty nadačních fondů různých firem pokrýváme drobné opravy, nákup, například, nových vrat, opravu omítky, atp.

Dá se říci, že máte stálé sponzory, s kterými počítáte?
Finanční krize postihla mnohé pravidelné dárce. Ale pomoc je víceméně stabilní od firem, které jdou s námi léta. Výhodu máme v benefiční sbírce Akce cihla, při které máme sponzorům co nabídnout – určitou formou prezentace a propagace. Na běžný provoz a platy asistentů, však tyto dary čerpat nemůžeme.


Jaký je věkový průměr klientů? Co se s nimi stane, až zestárnou a zhorší se například pohyblivost?

Portus není zařízení pro lidi, kteří potřebují zdravotní péči, nemáme ani kompetenci podávat jim léky, není zde bezbariérový dům, nemáme polohovací lůžka. Lidé, kteří by takovou péči potřebovali, by museli odejít do domu pro seniory, kde jsou vybaveni a umějí pracovat s typickými projevy stáří. Na druhou stranu poskytujeme bydlení a domov, proto není pro nás určující věk, ale spíše zdravotní stav a od něho odvislá míra potřebné péče.


Podle jakých norem si klienty vybíráte?
Snažíme se vyrovnávat poměr mezi muži a ženami, když se uvolní místo, podle momentální skladby obyvatel doplníme stav. První kritérium je pořadník a pak posuzujeme vhodnost služby pro toho člověka, zkoumáme, jakou podporu potřebuje, jestli poskytujeme  pro něj nejvhodnější typ služby.


Máte nějaké další plány a vize do budoucna?
Vyšel nám grant z evropské unie na podporu vzdělávání, v listopadu rozjíždíme projekt, který se jmenuje „ Vzdělávání bez předsudků“.  Jeho cílem je naučit poskytovatele sociálních služeb jak pracovat s předsudky se kterými se setkáváme jak u širší veřejnosti, tak u samotných zaměstnanců. Portus bude v roli vzdělavatele vybraným organizacím ve středočeském a severočeském kraji.

Více o Portusu zde.

Autor: SILVIE TOMBOVÁ