2017 - 13 - 11

Aktuálně je na podporu sociálního podnikání vyhlášena průběžná výzva č. 129 otevřená do 30. 11. 2018

 V rámci alokace 150 000 000 Kč je možné podpořit nové podnikatelské aktivity na území celé ČR vyjma hl. m. Prahy. Bližší informace k výzvě jsou na portálu OP Zaměstnanost... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 11 - 10

Aktuálně!! Operační program - Praha pól růstu ČR - Výzva č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání

Dne 20. 9. 2017 byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o podporu č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání v Prioritní ose 3 v rámci Operačního programu - Praha...

celý článek >>


Čtěte více >>

2016 - 01 - 06

Nabídka pracovního místa do sociálního podniku!!!

 

Fair & Bio pražírna, zabývající se pražením 100% férové kávy
hledá do svého týmu manažera/ku prodeje a marketingového specialistu/ku.

Co u nás budete dělat?

Prodávat...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 30 - 08

Impact First - podzimní běh

Chcete rozjet nebo posunout své sociální podnikání či neziskovku ještě dál?

 

Rozjíždíme podzimní běh akceleračního programu Impact First, ve kterém pomáháme...

...
celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Sociální podnikání ve Velké Británii – jiná země, jiná východiska

2013 - 09 - 08

Sociální podnikání ve Velké Británii – jiná země, jiná východiska

Jedním z cílů březnové studijní cesty po regionu Severozápad Velké Británie, pořádané organizací P3 - People, Planet, Profit, o.p.s., bylo seznámit účastníky s příklady dobré praxe v oblasti sociálního podnikání a nabídnout je jako inspiraci pro Českou republiku. Neznamená to, že britská řešení jsou přímo přenositelná. Často ale jejich nepřenositelnost poodhaluje kulturní a společenské danosti, na kterých závisí rozvoj sociálního podnikání obecně.

Před 150 lety ležel Liverpool v centru regionu, který co do příjmů, výstavby a životní úrovně hrdě konkuroval vzdálenému Londýnu. V posledních desetiletích se stal spíše laboratoří pokusů o zmírnění společenských a ekonomických dopadů rozsáhlého úpadku průmyslu. Díky cílenému lobbingu a síťování neziskových organizací však dnes, na rozdíl od posledních dekád 20. století, vnímají oba hlavní britské politické tábory sociální podnikání jako jednu z cest k řešení krize sociálního státu. Na zemi, kterou si řada lidí stále spojuje s radikálně liberálním pojetím státu v podání Margaret Thatcherové, je to pozoruhodný posun.

Přestože je názorový proud volající po minimálním státu silný i v České republice, ve Velké Británii je pevnou součástí politické kultury. V obdobích ekonomických a rozpočtových krizí se tak mohou úsporná opatření opřít o promyšlenější pojetí malého státu, tím spíše, že Velká Británie prošla v relativně nedávné době již jedním obdobím zeštíhlování veřejných rozpočtů. Neznamená to, že by spořivé vlády čas od času nevylily s vaničkou i dítě a nezrušily kvalitní sociální programy. Společnost jako celek je nicméně připravenější akceptovat privatizaci veřejných služeb a stát se zároveň neostýchá spolupracovat s občanskými iniciativami při hledání nových řešení.

Vliv těchto zdánlivých nuancí je při návštěvě Velké Británie silně znát. I v citlivých sociálních otázkách je cítit váha principu rovných příležitostí, odlišného od kontinentální doktríny rovnosti. Tzv. Equality Act z roku 2010 například znemožňuje přijímání znevýhodněných zaměstnanců, pokud se přihlásí vhodnější kandidáti a pokud je již daná skupina (ženy, postižení, náboženské vyznání, věk) v rámci firmy dostatečně zastoupená. Respektování těchto kvót je přitom zcela dobrovolné. Integrační sociální podniky tak, jak je známe z České republiky, tak teoreticky nejsou dovoleny – přestože v praxi fungují. Znalce anglosaských reálií nepřekvapí, že jedno z nejvýznamnějších hnutí na podporu zaměstnávání postižených vzniklo jako soukromá iniciativa 350 firem, které zaměstnávají téměř pětinu pracující populace Británie (Business Disability Forum).

Tato kulturní specifika se promítají i do vnímání pojmů sociální podnik a sociální ekonomika. Snad nejpregnantněji to vyjádřil Andy Churchill z organizace Network for Europe, když za sociální podnik označil jakoukoli firmu, která vedle podnikání naplňuje veřejně prospěšné cíle a jejíž primárním cílem není maximalizace zisku vlastníků. Tato definice je silně zjednodušující – i ve Velké Británii se přihlíží k často používané definici zahrnující motiv místního a environmentálního prospěchu. Obecně však ostrovní definice sociálního podniku výrazně přesahuje jeho zúžené chápání coby nástroje sociální integrace znevýhodněných klientů.

Ve Velké Británii neexistuje jednotná právní forma pro sociální podnik. Rostoucí popularitě se těší právní forma zřízená v roce 2005, Community Interest Company. Jedná se o variaci na českou obecně prospěšnou společnost, která ale může být zřízena buď v podobě bližší naší společnosti s ručením omezeným nebo v podobě připomínající akciovou společnost. Zajímavé je, že tato právní forma, ani další právní formy vytvořené specificky pro potřeby sociálního podnikání, nejsou daňově zvýhodněny oproti běžným podnikům.

Pozoruhodným krokem Labouristické vlády z přelomu tisíciletí byl přesun odpovědnost za správu obecních bytů z místních samospráv na organizace registrované jako poskytovatelé sociálního bydlení. V rámci těchto hromadných přesunů získaly neziskové organizace různých právních forem do správy více než 1 milion bytů. Správu velké části bytového fondu tak v současnosti charakterizuje důraz na zapojování nájemníků do rozhodování a povinnost investovat výnosy do rozvoje bytového fondu. Plánování a realizace obnovy zanedbaných čtvrtí nicméně i nadále probíhá v úzké spolupráci s místní samosprávou. Ta se nadále na rozhodování a financování organizací poskytujících sociální bydlení podílí do té míry, že se tyto subjekty musí od roku 2004 řídit pravidly pro vypisování veřejných zakázek. Přestože podobný přesun odpovědnosti není v podmínkách České republiky realistický, inspirativní je především důvěra, se kterou veřejný sektor přistoupil na sdílení odpovědnosti za sociální politiku s občanským sektorem.

Autor: Štěpán Zelinger