2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 19 - 03

Semináře pro žadatele do výzev MPSV: Jak připravit podnikatelský plán a Marketing v praxi sociálního podnikání

Aktuálně se můžete již nyní registrovat na Semináře pro žadatele do výzev MPSV na sociální podnikání

1) K tvorbě podnikatelského plánu pro sociální podnik “Jak připravit... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Rozhovor - Úspěšný sociální podnikatel

2013 - 31 - 01

Rozhovor - Úspěšný sociální podnikatel

Přinášíme vám rozhovor s Ing. Janem Paličkou, předsedou představenstva 1. SDZP, kterého považujeme za velmi úspěšného sociálního podnikatele v České republice.

1. Severočeské družstvo zdravotně postižených bylo založeno v létě roku 2003. U zrodu družstva stála skupina lékařů, lidí se zkušenostmi z práce se zdravotně postiženými spoluobčany a několik odborníků z oblasti informačních technologií. Jedná se o organizaci, která se v prvé řadě věnuje zabezpečení a vytváření pracovních příležitostí pro naše zdravotně postižené spoluobčany, kterých má ve svých řadách více jak 85% z celkově zaměstnaných osob.


V současné době družstvo zaměstnává 70 pracovníků, 5 stálých externích spolupracovníků a příležitostně odborníky z jednotlivých oblastí naší činnosti.
Firma se zabývá také dodávkami zboží, výrobků a služeb pro státní i soukromé organizace a fyzické osoby. Působnost firmy není místně omezena, svou činnost realizuje na celém území České republiky a úspěšně expanduje. V současné době má navázánu spolupráci s obdobnými organizacemi v zahraničí, zejména v SRN.

Úzce spolupracuje s ostatními výrobními a dodavatelskými organizacemi, především pak s těmi, které také zaměstnávají nebo využívají služeb zdravotně postižených. Významná spolupráce je i s Národní radou zdravotně postižených, se Sdružením zdravotně postižených ČR, MPSV a Úřady práce v jednotlivých regionech ČR.
Družstvo je členem tématické sítě pro sociální ekonomiku TESSEA.

Dobrý den pane předsedo, máte zformulováno obecně nějaké poslání?
Ne.

Vy to prostě děláte…
My to prostě děláme!

To je nejlepší! Zaměstnáváte zdravotně postižené?
Ano. My se snažíme dát co nejvíce  lidem práci.

Jakým způsobem zapojujete zaměstnance? O čem můžou rozhodovat?
No, v tomhle jsme trochu přitvrdili. Dali  jsme  trochu větší pravomoc vedoucím oddělení v rozdělování prémií a odměn, aby nebylo nějaké rovnostářství, i když to je sociální podnik. Těm, co si to zaslouží, platíme životní pojištění, takovou formu spoření. Jedná se pro firmu o odečitatelnou položku. V podstatě je to odečitatelná položka 24 000 Kč na člověka.

Družstvo má obvykle nějaké členy a představenstvo a pro podnik může mít samostatného manažera. Vy to řešíte tím, že máte mistry na jednotlivých pracovištích ?
My máme vedoucí středisek.

Máte tam nějakého provozního manažera, který by to všechno řídil ekonomicky nebo technologicky?
Samostatného manažera  nemáme, ekonomicky za výkony středisek zodpovídají vedoucí.

Takže to máte sloučené …
Ano.  Ekonomicky si nemůžeme takového manažera dovolit. Musíme pracovat s lidmy které máme.

A kdyby odváděl tu práci a přinášel hospodářský výsledek, tak ano?
Kdyby se někdo takový našel, tak proč ne, ale víte, jak to je. Zaměstnáte ho na půl roku, to máte půl milionu a …

pak dostane výpověď.
Ne, já si myslím, že v současné ekonomické situaci, v řadě firem tohoto ražení to není vůbec myslitelné, to si opravdu lidé musí dělat sami.

Ale manažera si koupí dohromady čtyři pět organizací, že? Musí ale být stejného ražení …
V první řadě si myslím, že je důležité, aby firmy, které sami nemají žádné obchodní možnosti, neumějí si třeba zařídit internetový obchod, spolupracovaly. Třeba tři čtyři firmy – my tohle chceme nabídnout i dalším firmám, protože nám to funguje a máme připravenou informační infrastrukturu.

Existuje i možnost e-shopu …
Ano, my máme v projektu i dovybavení našeho call centra, které by se mělo podstatně rozšířit.  Internetových  obchodů máme více. Teď jsme udělali poslední na textil z naší výroby a další textilní výrobu, ale ještě to není kompletní. Vázne nám výroba dokumentací k našim výrobkům, ale už jsou tam objednávky!

Jak vám jde marketing? Jakým způsobem se snažíte zvětšovat prodeje?
Máme poměrně velkou zákaznickou databázi a snažíme se dvakrát týdně dělat nějakou prodejní akci.  Obchodujeme na  elektronických tržištích

Jaké máte hlavní problémy?
Neplatiče. Je to velký nešvar. Naštěstí máme i  řadu slušných zákazníků.

Takže máte klasické podnikatelské problémy …
… byť i jako chráněná dílna.

Vy máte v zakládací listině napsáno, že jste založení pro jiný účel než pro zisk?
Ne. My jsme družstvo, podnikatelský subjekt.

Jakou pomoc byste nejvíc uvítali? Podnikatelské prostředí, aby fungovalo, ne?
Ano, správně. V této legislativě máme co napravovat.

Na našich schůzkách to říkali všichni … Nakolik si myslíte, že je replikovatelný ten váš model? Mně přijde, že až tolik takových družstev není …
To opravdu záleží na  lidech, jaké zkušenosti a vědomosti mají, protože my jsme vznikli víceméně náhodou jako družstvo.

Tím hlavním impulzem k založení družstva bylo co?
Přišel známý z Prahy s tím, že má 2 postižené kluky a že by bylo dobré na základě našich zkušeností a znalostí elektroniky a elektrotechniky něco udělat. Navíc jsme měli široký okruh potenciálních partnerů. Tohle může být cesta – ty vazby a kontakty na potenciální odběratele. Taky si musíte vytipovat lidi, o kterých víte, že s nimi ten projekt dopadne. Máme velmi dobré zkušenosti ze spolupráce s úřadem práce, mnoho pracovišť jsme zřídili s pomocí dotací úřadu práce.

Jak dlouho se musí udržet to místo?
2 roky.  A je třeba si pečlivě hlídat i jednotlivé položky daného projektu.

Jak je to s kvalifikací a vzděláním zaměstnanců? Platíte jim nějaké rekvalifikační kurzy?
Vždy když se zřizovalo pracoviště, třeba call centrum nebo objednávkové centrum Oiflamu, tak jsme lidi nechali projít našimi akreditovanými vzdělávacími programy, máme akreditovaný takový šikovný kurz  na 2 měsíce. Měsíc na teorii a pak měsíc v pracovním procesu.. Také měli přímo speciální produktové školení od Oriflamu. Myslím si, že je vhodné aby zejména dlouhodobě nezaměstnaní prošli vhodnou přípravou na zaměstnání ideálně přímo u potenciálních zaměstnavatelů.  

Financování investic – máte nějaké provozní úvěry?
Máme nevelký kontokorent. Auta kupujeme  na úvěr.

A různé kombinace, zvýhodněné dotace ČMRZB ( Českomoravská záruční a rozvojová banka) a nebo něco podobného?
Ne, nikdy jsme o nic nežádali, většinou jen dotace na zřízení místa z úřadu práce.

Máte pocit, že ta forma družstva je k něčemu pozitivní?
Pozitivní je hlavně to, že nepotřebujete velký základní vklad pro založení. Teď jsme přistoupili k tomu, že budeme zvyšovat základní jmění, uvažujeme o transformaci, protože někteří právníci, zejména na městských úřadech, se na družstvo tváří dost zvláštně. Dokonce se nám to stalo i v jedné bance, kde máme účty.

To je zajímavé, z té banky, protože družstvo sice není obchodní společnost, ale podle obchodního zákoníku je účetnictví a všechno stejné …
Ano, ale oni tvrdí, že vlastnická struktura je neprůhledná, dokonce se nám to vrátilo i v hodnocení projektu.

Máte nějaké dotace na zaměstnance, na zdravotně postižené?
Ano.

Nějaké jiné zvýhodnění, záruky za úvěry?
Nic.

Jste nějak zvýhodnění ze strany partnerů – dodavatelů/odběratelů oproti jiným podnikům, např. při úhradě faktur, dodavatelské podmínky apod.?
Ne. Většinou to, co funguje, musíme platit dopředu.

Jaký máte zhruba obrat?
Pohybujeme se v desítkách milionů. Vloni asi 20 milionů.

Plánujete nějaké větší investice v nejbližší době?
Teď se zajímáme o objekt v České Kamenici, spíš z provozních důvodů.

Tam je docela dobře nastavený  program - nemovitosti. I na pořízení …
Je, zatím se nám nepodařilo projekt realizovat.

Děláte si velké rezervy, nebo ne?
Snažíme se. Loni nám zkrachoval  jeden odběratel. Dlužili nám asi 600 000 Kč. V podstatě 4 miliony jsou pořád někde „na cestě“.

Ty investiční záležitosti, jak to chcete kombinovat? Chtěli byste dosáhnout na nějakou dotaci? Tam je stejně spolufinancování asi 50 %. Máte něco nakumulováno? Budete to řešit přes to základní jmění?
My teď máme konkrétně připravený projekt s ESF.

Takže byste dostali tu investiční dotaci 5 milionů?
Ano. Je to plánované na středisko v Děčíně, na elektronickou podporu činností, které děláme.

Takže žádáte o peníze, které jsou z Evropské unie, respektive IOP, potenciálně OPI, nějaké jiné peníze máte na obzoru? Nabízí něco kraj, město apod.?
Město vůbec ne. Jinak z krajských peněz jsme ani nic nehledali, i když tady spolupracujeme s obchodní akademií, která má spoustu projektů.

Kde jste se dozvěděli o možnosti využít evropských dotací?
Z internetu a seminářů hospodářské komory.

Vidíte tam z hlediska toho, jak jsou dotace nastavené, nějaké možnosti zlepšení?
Myslím, že určitě, posuzovatelé by měli být trochu blíž realitě.

Využíváte nějaké poradenské informační služby, které by se týkaly financování?
Co se týká dotací tak máme vhodného partnera.

Business plán si děláte sami …
Ano.

Myslíte si, že by se ministerstvo anebo nějaký jiný subjekt mělo nějak výrazně angažovat, třeba nastavit business plán apod. začínajícím podnikatelům?
Myslím si, že optimální je cesta obráceně. Pokud chce někdo něco takového dělat, tak by už měl mít zvládnuté aktivity a i potenciální zákazníky o své služby.  My jsme se hodně odpíchli díky Oriflamu, oni mají sociální cítění a přišli do ČR s tím, že by rádi realizovali objednávkové centrum se zdravotně postiženými. Vyhráli jsme výběrové řízení na základě technického zázemí, které tu máme. Opravdu se to vyplácí, mít dobré partnery. Teď zřizujeme 10 pracovních místi z domova.

Švédové si to podporují doma taky …
Ano. A navíc pro ně jsme hodně zajímavý finanční partner.

Snažíte se reinvestovat nebo máte rezervní fond?
Rezervní fond máme. Reinvestujeme pořád v oborech ve kterých pracujeme to ani jinak nejde.

Tady se spíš myslí, jestli je ten zisk přerozdělovaný jako např. v akciové společnosti prostřednictvím dividend, kdežto v tom družstvu ten zisk z velké části nejde do kapes těch, kdo to investují ? A dá se to prokázat účetnictvím?
Na výplatních páskách zaměstnanců se to prokáže snadno.

A jakou máte splatnost? Standardně 3 měsíce?
Ne, někde máme 3 měsíce, někde 14 dní, záleží na zákazníkovi.

Teď je DPH na všechno, vy byste určitě uvítali to, o čem se přemýšlí, že by se DPH platilo až v okamžiku, kdy to přijde ?…
To by bylo ideální, firmám by to dost pomohlo.

No protože to jsou obrovské sumy … A nějaké jiné zjednodušení anebo nastavení toho systému, fungování finančních úřadů atd.? Viděl byste tady nějakou možnost, ať už jako družstvo nebo jako sociální podnik?
Nevím, my se do žádných problémů nedostáváme. Spíš je to o přístupu k legislativním úpravám, aby třeba fungovala výběrová řízení tak, jak by měla.

V kterém roce jste byli založení?
V roce 2003.  Později  jsme převzali činnosti firmy  RCS-Net s.r.o. a prakticky došlo ke sloučení s družstvem. Družstvo tím získalo velmi silné technické zázemí.

Kolik má to družstvo zaměstnanců?
V současnosti asi 80.

A kolik z toho máte členů?
Družstvo má šest členů.

Kolik je z těch 80 těch hendikepovaných?
90% je hendikepovaných.

Kolik z těch lidí je kvalifikovaných?
Ve výrobě moc kvalifikovaných není  řadu pracovníků jsem zaškolili. Na ostatních pracovištích
Dispečink PCO a Call centrum jsou středoškoláci.

Takže máte málo těch pomocných?
Ti jsou víceméně jen v šicích dílnách ve Šluknově a České Lípě.

Kolik máte na procenta outsourcingu? To je zajímavý sortiment …
To je – z domova nám dnes pracuje pro naše zákazníky 15 lidí a máme několik pracovišť přímo u zákazníků.

Jaký je poměr těch zdravotně znevýhodněných a zdravých lidí? Tak 90 % máte těch znevýhodněných?
Ano, pokud se má firma vyvíjet musí  investovat aby mohla expandovat.

Pociťujete nějaké bariéry, co se týče přístupu k finančním zdrojům?
No, trochu, když jsme jednali s Unicredit bankou, tak se pozastavovali nad družstvem jako právní formou.

A argumenty měli jaké?
Že družstvo je neprůhledná struktura.

Vždyť máte statutáře …
Statutáři jsou, ale můžou se vyměnit.

A kdybyste byli družstvo podle mezinárodních standardů, podle obchodního zákoníku, byl by tam nějaký rozdíl?
Podle mě by tam pak ta neprůhlednost byla mnohem větší …

Já si to myslím taky, protože obchodní zákoník v tomto smyslu staví družstvo sice do nevýhodné pozice, ale …
Ano, ale tohle je reakce několika právníků, že družstvo jako právní forma podnikání se jim nelíbí. Kvůli těmto záležitostem s legislativou jsme uvažovali, že bychom transformovali  na s r. o.

Přeci jen je to vaše odvětví hodně v konkurenčním presu. Máte zajištěnou nějakou stabilní poptávku po vašich výrobcích?
My pracujeme s firmou, která má historicky zákazníky hlavně z Německa Dnes přibývá i dost českých firem, pro které děláme.

Výstupem je co? Látky?
Ne, textilní výroba šije se. Konkrétně k těm velkým zákazníkům patří německá firma Meiko, která vyrábí čisticí mopy a vyváží je do celé Evropy. Pak je to firma Hartan, to jsou mercedesy mezi dětskými kočárky. Dále firma Concord, to jsou autosedačky a dětské kočárky. A řada dalších firem. Ale nechceme zůstávat závislí jen na tom, co nám kdo dá za práci, tak jsme začali vyrábět funkční prádlo z mikrovlákna. Máme k dispozici pletárnu.  Hlavní objem naší činnosti je ale ve službách.

Jsou to spíš pracovní oděvy nebo sportovní segment?
Jedná se o funkční prádlo  sportovní i pracovní prádlo.

My jsme opakovaně slyšeli, že je problém nalézt pracovníky. Není problém sehnat lidi, že by v reálu nechtěli vlastně pracovat?
Ne, naopak, my máme velmi dobré zkušenosti. I když  se vždy  někdo najde kdo nechce pracovat.

Děkujeme za rozhovor.

Daniela Bednáriková

 

Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz