2017 - 13 - 11

Aktuálně je na podporu sociálního podnikání vyhlášena průběžná výzva č. 129 otevřená do 30. 11. 2018

 V rámci alokace 150 000 000 Kč je možné podpořit nové podnikatelské aktivity na území celé ČR vyjma hl. m. Prahy. Bližší informace k výzvě jsou na portálu OP Zaměstnanost... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 11 - 10

Aktuálně!! Operační program - Praha pól růstu ČR - Výzva č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání

Dne 20. 9. 2017 byla vyhlášena výzva k předkládání žádostí o podporu č. 34 Podpora komunitního života a sociálního podnikání v Prioritní ose 3 v rámci Operačního programu - Praha...

celý článek >>


Čtěte více >>

2016 - 01 - 06

Nabídka pracovního místa do sociálního podniku!!!

 

Fair & Bio pražírna, zabývající se pražením 100% férové kávy
hledá do svého týmu manažera/ku prodeje a marketingového specialistu/ku.

Co u nás budete dělat?

Prodávat...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 30 - 08

Impact First - podzimní běh

Chcete rozjet nebo posunout své sociální podnikání či neziskovku ještě dál?

 

Rozjíždíme podzimní běh akceleračního programu Impact First, ve kterém pomáháme...

...
celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Rozhovor - Integrovaný plán rozvoje města Most

2013 - 31 - 01

Rozhovor - Integrovaný plán rozvoje města Most

Zajímavý a v České republice zatím dosti ojedinělý projekt podporující sociální podnikání připravuje v rámci svého Integrovaného plánu rozvoje město Most. Za jeho přípravou a realizací stojí odbor strategií a dotací v čele s Karlem Bořeckým, kterého jsme požádali, aby nám tento unikátní záměr představil.

Karel Bořecký absolvoval VŠCHT Praha v oboru chemického inženýrství. Prošel několikerým zaměstnáním  - od laboratorního provozu v geologickém průzkumu, přes práci ve školství až po výzkum, v jehož rámci se později věnoval projektům podpory podnikání malých a středních podniků v rámci podnikatelského inkubátoru.

To jej dovedlo až k práci poradce v oblasti evropských dotačních programů. V té době přišla nabídka od města Mostu, kde celý život žije, pustit se do dotačních projektů města a strategického plánování jeho rozvoje. S týmem odboru strategií a dotací, který vede, mají za sebou kromě řady dotačních projektů také přípravu již čtyř integrovaných plánů. IPRM DEMOS si s dílčí expertní pomocí zpracovali sami a rovněž tak i zatím poslední IPRM Doprava, který byl v únoru 2011 přijat k financování Regionální radou NUTS II SZ.

 

Mohl byste představit  Integrovaný plán rozvoje města Most? Jakou roli v něm hrají aktivity týkající se sociálního podnikání?
IPRM města  Mostu podpořený z Integrovaného operačního programu má akronym „DEMOS“, který vychází z názvu „Deprivované mostecké zóny a občanské soužití“.  Plán je zaměřen na investice do bytových domů, veřejných prostranství a projektů v sociální oblasti. Tomu odpovídají také tři hlavní cíle IPRM nazvané „Lidé“, „Bydlení“ a „Bezpečnost“. Cíl „Lidé“ je postupně naplňován prostřednictvím tří opatření zaměřených na vzdělávání, sociální služby a zaměstnávání. V rámci opatření „Zaměstnávání“ řešíme kromě pracovního poradenství , motivace, rekvalifikací a zprostředkování zaměstnání také problematiku sociálního podnikání, kde bychom rádi podpořili vznik nových sociálních firem a jejich umístění především ve vybrané deprivované zóně, na niž je IPRM DEMOS soustředěn.

 

Proč město Most zařadilo do Integrovaného plánu rozvoje aktivity sociálního podnikání?
Při tvorbě IPRM jsme respektovali jak doporučené metodické postupy, tak myšlenkové směry, které se v současné době prosazují v rámci EU, tak také názory odborných pracovníků z našich vysokých škol, úřadů práce i z terénu. Není pochyb, že řešení složité problematiky občanského soužití  vyžaduje  celé spektrum postupů a sociální podnikání je jedním z nich.

 

Máte již se sociálním podnikáním zkušenosti? Fungují  v Mostě a jeho okolí nějaké sociální podniky?
Nějaké náznaky tu jsou, ale jako město jsme teprve na začátku, proto postupujeme opatrně. Již při práci na přípravě IPRM jsme si zadali analytickou studii, zaměřenou na zjištění stavu v sociálním podnikání a ochoty podnikatelů se do něčeho takového pouštět.  Studii  nám zpracovala Okresní hospodářská komora a výsledky nebyly zrovna optimistické. Buď se přesně nevědělo, co sociální podnik vlastně je, nebo nebyla ochota ze strany podnikatelů  do takového projektu vstoupit.

 

Jsou tedy nějaké projekty sociálního podnikání v rámci Integrovaného plánu rozvoje města Most již rozběhnuté?
Zatím ne.  Je jasné, že analytické studie nejsou řešením, ale snažíme se postupovat racionálně a tak jsme se rozhodli realizovat ještě jeden výzkum, který by měl být zakončen vznikem podnikatelského záměru, nebo ještě lépe záměrů, zcela konkrétních podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání v našem městě. K tomu je třeba dobře znát stav lokálního trhu, možnosti pracovních sil, různá legislativní omezení, finanční a prostorové možnosti, ale v neposlední řadě  i názory občanů.

 

Kdo bude projekty realizovat?
Rozhodně počítáme s partnerským řešením těchto aktivit, tj. se spoluprací s neziskovými organizacemi, Okresní hospodářskou komorou, úřadem práce, podnikateli. Pokusíme se  být iniciátorem. Jak se to celé provede,  by nám měla ukázat právě výše zmíněná analýza, kterou nyní startujeme, a která by měla být hotova do konce tohoto roku.  Tato studie je finančně podpořena z prostředků Ministerstva vnitra ČR.

 

Jakým způsobem bude fungovat spolupráce města s partnery při realizaci projektů sociálního podnikání?
Postupujeme partnerským způsobem již nyní, při naplňování aktivit IPRM DEMOS . Máme dvě pracovní skupiny,  jedna je zaměřená na investice do bytových domů a veřejných prostranství v deprivované oblasti, druhá na projekty „sociální“, kde jsou zastoupeni profesionálové z městského úřadu, neziskových organizací, úřadu práce apod. Kromě vysloveně „měkkých“ projektů z oblasti poradenství, vzdělávání a terénní práce zde řešíme taková témata jako prostupné sociální bydlení nebo právě sociální podnikání. Město má dlouhodobě a velice kvalitně realizovaný Komunitní plán, na jehož základě sdružuje desítky neziskovek. To je velmi dobrá základna i pro případnou realizaci projektů sociálního podnikání.

 

Podle jakého klíče budete vybírat partnery?
I tyto otázky bude řešit studie, na které začínáme pracovat. Nerad bych nyní předjímal její výsledky a závěry.

 

Máte již plány na konkrétní projekty týkající se sociálního podnikání?
Ano, některé podnikatelské aktivity se již rýsují, možná to budou „malé technické služby“, možná něco jako „zelená dílna“, ale co bude opravdu nejlepší, by nám měla říci právě zmíněná studie.

 

Na které  cílové skupiny budou aktivity sociálního podnikání zaměřené?
Jednoznačně na sociálně slabší občany -  všechny, tj. nejen na ty z některé etnické minority.

 

K řešení jakých problémů by měl rozvoj sociálního podnikání přispět?
Tak na toto by uměli mnohem lépe odpovědět kolegové specializovaní na sociální problematiku. Nicméně je jasné, že pro nás je to vytvoření určité alternativy v zaměstnávání pro ty, kteří nemají  „většinové“ pracovní návyky. Je to také jedna z možných cest, jak si je vytvořit. Logicky tento krok navazuje na naše snažení v oblasti pracovního poradenství.  A také předpokládáme, že tento způsob podnikání by mohl reagovat na nevykryté tržní niky v oblasti.

 

Jakým způsobem bude sociální podnikání financováno?
To je jedna z nedůležitějších otázek, na kterou očekáváme odpověď ze zpracovávané studie, která se bude věnovat také finanční analýze a nastavení schémat financování sociálního podniku. Předpokládáme především dva zdroje – z vlastního podnikání sociálního podniku a z operačních, popřípadě dalších dotačních programů, kde se chceme buď jako město nebo jako partner žadatele ucházet o podporu zejména v počáteční fázi existence sociálního podniku nebo podniků.

 

Děkujeme za rozhovor

 

Za TESSEA  Lenka Urmanová

 

Zdroj: www.socialni-ekonomika.cz