2017 - 03 - 07

AKTUÁLNĚ výzva 129: Podpora sociálního podnikání

Příjem žádostí o podporu byl zahájen 30. 6. 201. K dispozici je 150 000 000 Kč. Oprávněnými žadateli jsou OSVČ, obchodní korporace a nestátní neziskové organizace. 

Podpora...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

POMOC Týn nad Vltavou: Sociální zemědělství má budoucnost

2016 - 16 - 02

POMOC Týn nad Vltavou: Sociální zemědělství má budoucnost

Stovku pracovních míst pro lidi se změněnou pracovní schopností poskytuje spolek POMOC Týn nad Vltavou. Vedle toho, že provozuje řadu chráněných dílen, je POMOC také průkopníkem sociálního zemědělství. Jiří Netík má zemědělství v krvi, spolu se svými čtyřmi bratry obhospodařuje stovky hektarů orné půdy a luk, pěstuje bio ovoce, chová krávy a ovce. „Od roku 1996 jsem se připojil k projektu sdružení POMOC a stal jsem se jako dobrovolník jeho projektovým manažerem a investičním technikem. Moje pracoviště se jmenuje „pracoviště rozvoje“. V současné době se věnuji přípravě zavedení dílny Merino, vývoji a inovacím našich výrobků a transferu know – how střediskům v Třeboni a Bechyni. Zároveň dokončujeme podle vzoru francouzského partnera MSA přípravy na venkovských domovech MARPA pro naše klienty a seniory, tzv. Domovy KLAS,“ vysvětluje Jiří Netík náplň své práce.

 

Jaké jsou cíle a poslání spolku POMOC?

Původně sdružení, nyní spolek POMOC, vznikl jako sdružení lidí, které bude pomáhat lidem s postižením v rámci rodinné farmy. Cílem spolku je pomáhat potřebným, společně s nimi žít a umožnit jim podílet se na smysluplné práci nejvyšší kvality.

 

Přibližte, prosím, hlavní myšlenky sociálního zemědělství.

Zemědělství se zcela přirozeně přibližuje základům lidského bytí. Prostupuje lidským životem, aniž si to v moderní společnosti uvědomujeme. Historicky zemědělské dvory plnily nejen výrobní funkci, ale také sociální. Na statcích vždy bylo co dělat a co jíst (bohužel komunistická doba z tohoto způsobu života potřebných lidí udělala jeden ze symbolů vykořisťování). Důležitá je i stránka přirozeného prostředí, lidé jsou v životě se zvířaty a okolní krajinou daleko více uvolnění. Aktivita v takovém prostředí jim dává klid. Vzájemná interakce se promítá do způsobů chování, myšlení, osobních aspirací a vytváří zdravý vztah nejen k přírodě a zvířatům, ale k sobě samým a k sobě navzájem. Věřte, že duch ústavní péče a duch života na farmě je jiný, i když i my musíme plnit veškeré předpisy nejen v poskytování sociálních služeb.

 

Proč jste se pustili zrovna do sociálního zemědělství?

Bylo to přirozené, naše rodina byla vždy zemědělská. Otcové - zakladatelé sdružení, Jiří Netík st. a Petr Rohlena, se při návštěvě na farmě domluvili, že by to byl ideální model sociálního podniku, neboť v zemědělství je práce pořád dost. V současné době zaměstnáváme cca 140 zaměstnanců, z čehož cca 100 lidí je se změněnou pracovní schopností. Zároveň cca 16 lidí dochází do stacionáře a sociálně terapeutických dílen. Původní záměr zaměstnávat tyto osoby pouze v zemědělské výrobě se ukázal jako ne úplně možný, neboť zemědělská výroba prodělala od 90. let mnoho velkých změn a někteří lidé se změněnou pracovní schopností nemají vhodné předpoklady pro tuto práci. Zároveň k zaměstnávání musíme přistupovat také konkurenceschopně, a tak v současné době v rámci spolupráce s místními farmami zaměstnáváme cca 20 osob v zemědělských provozech. Ostatní pracují v keramické, zahradnické, truhlářské dílně.

 

Kdy jste rozběhli sociální podnikání a jaké aktivity provozujete?

Sdružení bylo založeno v roce 1996 a od roku 1997 začala vznikat první pracoviště. V té době jsme se také rozhodovali, jakou cestou jít, neboť žádná z právních forem organizace, která by zajišťovala jak složku veřejně prospěšnou a sociální, tak složku ekonomickou a výrobní podporující hlavní činnost (sociální část organizace), ještě nebyla na světě. Vzpomínám si, jak bylo těžké přesvědčit živnostenský úřad, aby vydal živnostenské oprávnění občanskému sdružení jako neziskové organizaci. Věc se nakonec podařila, ale přišly nové starosti, např. vedení účetnictví, ale to už je jiný příběh… V rámci nově vzniklého institutu v roce 1998, tzv. chráněné dílny, jsme původně založili společnost s ručením omezeným (možná, že toto již byl předobraz sociálního podnikání). V roce 2000 umožnil nový obchodní zákoník vznik obecně prospěšných společností, které do dnešních dnů považujeme za ideální právní formu pro sociální podnikání (bohužel tato právní forma není dnes aktuálními výzvami na sociální podnikání podporována). V současné době, kdy tzv. chráněné dílny (dnes vymezená chráněná místa) provozujeme jako nezisková organizace, nevím, jestli se dá vůbec mluvit o sociálním podnikání. Na myšlenku toho, že provozujeme sociální podnikání – zemědělství, nás přivedl v předloňském roce pan Vojtěch Veselý ze společnosti AreaViva. Od té doby se snažíme aktivně sledovat a připomínkovat pravidla tohoto oboru.

 

Na jakou cílovou skupinu je projekt zaměřen a proč?

Od začátku myšlenky vzniku našeho zařízení bylo připravováno pro osoby s lehkým mentálním postižením. Situace těchto lidí nebyla v dobách komunismu jednoduchá a tito lidé byli vyčleněni z běžné společnosti. Toto spolu s osobní zkušeností spoluzakladatele Petra Rohleny bylo hlavním impulzem vzniku Domova sv. Anežky. Této cílové skupině jsme zůstali věrni. Jak šel čas, otevřeli jsme místa a pracoviště širší skupině osob se zdravotním postižením. V současné době zaměstnáváme cca 110 lidí s OZP, z toho cca 25 lidí s lehkým mentálním postižením a celkově v našich spoluzřizovaných společností zaměstnáváme 147 lidí.

 

Na jakých pozicích pracují zaměstnanci podniku a jaká je jejich náplň práce?

V našich provozech pracují osoby se zdravotním postižením na různých pozicích – od sociálních služeb po administrativu a obchod. V rámci spoluzřizovaných organizací tak provozujeme dvě truhlářské chráněné dílny, skupinu farmářů, tkalcovnu, potisk, keramickou dílnu, prádelnu, zahradnickou skupinu, technické služby, facility servis a nově dílnu na zpracování vlny. Nedá se detailně rozepsat náplň práce jednotlivých dílen, ale principielně je na prvním místě kvalita práce.
Jako příklad fungování jedné z dílen uvedu skupinu zahradníků. Zahradnická skupina zaměstnává cca 20 lidí. Součástí dílny je návrh projekce a realizace zahrad, parků, alejí apod. a zároveň provozuje prodejnu se zahradnickými potřebami. V dílně pracuje vedoucí a tři mistři, kteří dle potřeby oslovují i jiná pracoviště, tak aby splnili některé náročné zakázky. Skupina v lednu začíná stříháním stromů na naší rodinné farmě, od března či dubna začíná výsadbou a údržbou keřů u našich dlouhodobých zakázek, poté nastává pletí a pravidelná údržba zeleně a od srpna, kdy již není tolik údržbářských zakázek, se vrací zpět do sadu na letní řez a jednocení produkce. V září se vrací na podzimní údržbu parkových ploch a od konce září probíhá sklizeň sadu. Od listopadu se dílna zabývá výsadbou vzrostlých stromů tak, aby se v lednu vrátila zpět do sadu.

 

Jak probíhá zaškolování zaměstnanců? Jak se učí pracovat v zemědělském provozu?

Základní pohovor a nasměrování budoucího zaměstnance řeší personalistka. Vytipuje možnosti daného člověka, zkušenosti i zdravotní omezení a na základě toho osloví vedoucí jednotlivých dílen. Poté probíhá jakési hodnocení o vhodnosti a možnostech zaměstnávání daného pracovníka.
Podpora vzdělávání, ať už s úřadem práce nebo v rámci projektů ESF, je složitá, především z časových důvodů. Lidé, kteří k nám přicházejí se žádostí o pracovní uplatnění, jsou většinou ve svízelné situaci, (dluhy, exekuce apod.) a většinou potřebují rychle vstoupit do pracovního procesu. Což v systému podpory vzdělávání není možné. Částečně se nám daří v následně tyto lidi „dovzdělat“.

 

Jak se daří obsazovat pracovní místa?
Zaměstnance se zdravotním postižením sami aktivně nevyhledáváme, spíše se snažíme pomoci těm, kteří k nám přijdou sami (člověk, který přijde, tak již projevil nějakou aktivitu a zájem o zaměstnání, je to první dobrý předpoklad vzájemné spolupráce). V případě zaměstnanců bez hendikepu se snažíme vyhledávat a sledovat ty nejlepší, ve chvíli, kdy je takovýto člověk k dispozici. Snažíme se ho alespoň na chvíli zaměstnat, i když pro něj nemáme vytvořenou konkrétní pracovní pozici. Již mnohokrát došlo k tomu, že u nás tento člověk zůstal a díky němu jsme reorganizovali naše pracoviště. Tím také dochází k tomu, že organizace nekostnatí.

 

Jaké služby nabízí sociální podnik zákazníkům?

Dle jednotlivých pracovišť je téměř jasné, jaké služby poskytuje a které výrobky vyrábí. Základem je kvalitní výrobek a udržení zákazníka. Například dílna POTISK vznikla z popudu udržet si zákazníky, kteří od nás kupovali keramiku pro reklamní účely. Po pěti letech jsme jim již neměli co nového v keramice nabídnout, tak jsme kvůli udržení klienta založili dílnu na potisk reklamních předmětů. Za důležité také považujeme pomoc, podporu, sociální služby. V rámci možností jsme schopni zajistit ubytování, rehabilitaci, poradenství. Ten, kdo potřebuje dlouhodobou a pravidelnou pomoc a podporu a vyhovuje cílové skupině, může využívat sociální služby.

 

POMOC nejen provozuje sociální zemědělství, ale pořádá na toto téma také řadu seminářů, diskuzí a dalších akcí. Můžete tyto aktivity představit?

Napojení na zemědělství a obecně na venkov je jedním ze základních kamenů naší práce, neboť zemědělství a venkov vnímáme v mnohém společně. Je velkým rozdílem pro naše klienty žít a pracovat na farmě nebo v ústavu a v tomto duchu se nese celý systém naší práce. Velmi mnoho nám na začátku pomohl společný projekt s francouzskou vzájemnou pojišťovnou MSA, který jsme ve spolupráci s Agrární komorou ČR a Ministerstvem zemědělství absolvovali. Myslím, že v mnoha ohledech máme metodiku zažitou v praxi. Dlouhodobě jsme metodickým pracovištěm Ministerstva zemědělství a Jihočeské univerzity – původně pro začleňování lidí s postižením v rámci zemědělských farem a nyní, dle vize EU o udržitelném rozvoji „GREEN CARE“, také v sociálním zemědělství.

 

Spolupracujete s řadou institucí – státními orgány, jinými neziskovkami, zahraničními partnery. Jak spolupráce funguje a co vám přináší?

V rámci spolupráce na metodickém pracovišti s Ministerstvem zemědělství se podařilo v loňském roce založit komisi sociálního zemědělství, jejíž jsme aktivními členy, a vytvořit metodiku sociálního zemědělství pro ČR. V místě či regionu je nutné spolupracovat s místní samosprávou mikroregionu, úřadem práce aj. V roce 1997 se nám to zdálo téměř zbytečné, ale zahraniční partner trval na tom, že bez místního zapojení nelze takovéto zařízení provozovat. Již brzy jsme jim dali za pravdu. Společně jsme připravili první komunitní plán a stali jsme se jedním ze zakládajících členů MAS. Je důležité, aby místní samospráva byla do takovýchto aktivit zapojena, i když to nemá okamžitý přínos. Město Týn nad Vltavou je členem dozorčí i správní rady a má vliv na to, co se v organizaci děje. Tak dochází k informování zastupitelstva a odpovědím na jejich dotazy.
Zhodnoťte, prosím, možnosti zaměstnávání sociálně znevýhodněných skupin na Vltavotýnsku.
V rámci Vltavotýnska je v provozu cca 5 dílen s chráněnými pracovními místy, z nichž 2 jsme pomohli metodicky vytvořit. Dlouhodobým problémem nejen Vltavotýnska, ale i celé ČR, je neexistence dlouhodobé a hlavně systematické podpory u jiných cílových skupin, než je OZP, např. menšin, vězňů, drogově závislých, matek po mateřské dovolené apod. Právě na dlouhodobé udržitelnosti zaměstnávání těchto cílových skupin naše komise ve spolupráci s MPSV v současné době spolupracuje.

 

Jaké jsou další plány do budoucna?

V současné době se snažíme maximálně inovovat naše výrobky, pracujeme na vytvoření reklamně obchodního oddělení, připravujeme společný projekt dílny Merino a v budoucí pětiletce také minimlékárnu.

 

Autorka: Lenka Malá

 

Tvorba článku je financována z projektu MPSV Podpora sociálního podnikání v ČR, registrační číslo: CZ.1.04/3.1.00/04.00011.

b_0_0_0_00_images_esf_eu_oplzz_ervenpodpora_horizont_CMYK.jpg