2017 - 03 - 07

AKTUÁLNĚ výzva 129: Podpora sociálního podnikání

Příjem žádostí o podporu byl zahájen 30. 6. 201. K dispozici je 150 000 000 Kč. Oprávněnými žadateli jsou OSVČ, obchodní korporace a nestátní neziskové organizace. 

Podpora...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Rozdílnost nás může vzájemně obohacovat

2015 - 15 - 10

Rozdílnost nás může vzájemně obohacovat

Jak těžké je ztrácet domov a budovat si nový ví každý cizinec, který opouští svou zemi a hledá domov v zemi jiné. Většina z nich si svůj domov v srdci nese dál a minimálně ve vzpomínkách se tam vrací stále. Tak tomu je i v případě Mgr. Frédérica Dongmi z Kamerunu a Márii Ursul z Moldávie. Oba dva v České republice žijí už přes deset let, našli zde místo, ke kterému navázali hluboký citový vztah, ale zároveň se jim nepřestává stýskat po jejich domovině, kde se narodili a kde vyrostli. A tak se rozhodli svůj rodný domov spojit s „adoptivním“ domovem (jak to nazývá Frédéric), obě země vzájemně propojit a vzájemně jednu druhou obohatit.

Oba jsou z úplně jiných zemí na různých kontinentech, ale mají mnoho společného. Je to chuť a odvaha postavit se na vlastní nohy, nápad a také vůli učit se, aby ten nápad mohl být realizován. Frédéric a Mária se přihlásili na kurz pořádaný společností P3 – People, Planet, Profit, o. p. s. společně s partnerskou Organizací pro pomoc uprchlíkům, o. s. „Začátek ve svém 2“. Prošli školením pro cizince na start podnikání v ČR. Součástí kurzu byly praktické bloky o legislativě, účetním systému, pojištění, bankách, ale i praktické informace k tvorbě celého podnikatelského plánu a webových stránek. Oba cizinci nejen že kurz úspěšně dokončili, ale jejich podnikatelské plány zvítězily mezi všemi účastníky jako ty nejzajímavější a nejlépe zpracované.  

b_0_0_0_00_images_obrazky-clanky_fr.jpgFrédéric Dongma i Mária Ursul mají podobné cíle, i když odlišné podnikatelské záměry. Oba chtějí být prospěšní zemi, kam přišli, i zemi, odkud přišli. Frédéric Dongma si jako prostředek k propojení svých dvou milovaných, přestože tolik rozdílných zemí a zároveň naplnění svého podnikatelského plánu vybral „pneumatiky“. Jeho záměrem je sběr starých pneumatik v České republice a následné další využití v Africe, na tamní silnice jsou prý naše ojeté pneumatiky dobré. Afrika tak získá zboží, které se jí nedostává, a Česká republika se zbaví něčeho, co jí tu překáží a navíc zatěžuje životní prostředí. Frédéric Dongma zdůrazňuje, že odhazování pneumatik do volné přírody na ni má nepředstavitelně ničivý dopad a jejich pálení vážně narušuje životní prostředí. Dodává: „Každý můžeme mít domov v jiné zemi, ale planeta je domovem nás všech, a proto ji musíme chránit.“ V prodlužování životnosti pneumatik vidí jednu z cest jak pečovat o místo, odkud jsme přišli všichni – přírodu. Frédéric Dongma chce dát nový život pneumatikám, zároveň tím sám chce začít nový život a chránit životy nás všech.

Už v Africe byl činný v několika charitativních organizacích a zabýval se zejména problematikou ignorace, na České republice se mu líbí právě i to, že se dokáže starat o ty, kteří to potřebují nejvíc – lidi, kteří jsou v nouzi, sociálně slabí či vyloučení a nemocní. Oceňuje zdejší sociální systém a je mu líto, že v Africe nefunguje. I proto se rozhodl svůj podnikatelský projekt zaměřit směrem vzájemné pomoci. 

Když se Frédéric Dongma rozhodoval, do jaké země zamíří, nechal se inspirovat Kafkovým románem Proces. Četl tento román už na střední škole a od té doby jím byl fascinován natolik, že toužil poznat zem, z které pochází tento jedinečný spisovatel, zem, která nějak jeho tvorbu ovlivnila. Dalším důvodem bylo to, že ho zajímala země, která sama byla v „procesu“ změny – přecházela z jednoho systému (komunismu) do druhého (kapitalismu). Frédérica, jakožto sociologa, zajímalo, jak to zemi a hlavně lidi v ní žijící změní. Rozjet podnikání je také dlouhý proces, snad bude mít šťastnější konec než ten Kafkův.

b_0_0_0_00_images_obrazky-clanky_ma.jpgMária Ursul, druhá vítězka projektu, se rozhodla spojit své dva domovy prostřednictvím vzájemného poznávání, a tak si vymyslela podnikatelský plán založení cestovní agentury specializované na Moldavsko. Ráda by, aby Češi měli možnost poznat krásy Moldavska, země, která je nám svým způsobem blízká, ale mnohým tak neznámá a vzdálená. Mária zdůrazňuje, že každý, o kom ví, že v Moldavsku byl, se tam zas chce vrátit. Všichni si tam mohou přijít na své, nabízí krásnou krajinu, historická města, bohatou kulturu i kulinářské zážitky, především výborné ovoce a zeleninu a hlavně znamenitá moldavská vína. Vzájemné sbližování a poznávání vede k větší otevřenosti a toleranci, a tak i tento projekt je opřen o lidské hodnoty, o vzájemnou pomoc, podporu a inspiraci mezi jednotlivými státy.

Mária s vděčností vzpomíná na ty, kdo jí pomohli, když sem přijela, nikoho neznala a neuměla jazyk. Říká, že Moravané ji přijali s otevřeností a vřelostí, to ji pomohlo cítit se tu jako doma. A právě Moravané jí připomínají Moldavany, nejen láskou k vínu. Mária si v České republice našla přátele, ale rodina a přátelé v Moldávii jí stále velmi chybí. Největší oporou je Márii její manžel, který pro ni má vždy rameno, o které se může opřít. On byl tím důvodem, proč se přestěhovala do České republiky. Po rozpadu Sovětského svazu spousta lidí ztratila práci, mezi nimi i její manžel, vystudovaný inženýr. Občas proto jezdil na nějakou práci do Čech, ale čas odloučení byl pro oba příliš bolestivý. Mária se rozhodla být se svým manželem, ačkoli ona práci v Moldavsku měla jako novinářka a tisková mluvčí. Všeho nechala a byla připravena začít od nuly. A byl to právě její manžel, kdo Márii v myšlence založit cestovní agenturu podpořil a povzbudil slovy: „Když to chceš, neváhej a udělej to.“

Na začátku si Mária v České republice připadala jako strom, který je vyrván z půdy i s kořeny a neuměla si představit, že zas někde kořeny zapustí. Svým způsobem ale ty kořeny stále v Moldávii zůstaly a v České republice se už také rozrůstají. Mária oceňuje, že v České republice jsou lidé k sobě přívětiví, slušní a laskaví. Váží si Čechů, protože dokáží vedle sebe a spolu žít a tolerovat se navzájem. Zpočátku ji překvapilo i to, že se sousedé, kteří se neznají, zdraví, že si dají přednost k sezení v tramvaji, oceňuje „obyčejnou lidskou slušnost“. Ráda by, aby tito lidé poznali její zemi a aby Moldavané poznali Českou republiku. Zejména by si přála, aby Moldavané měli možnost poznat české lázeňství. Moldávie má České republice hodně co ukázat a nabídnout a Česká republika zas Moldávii.

Frédéric a Mária jsou příklady toho, že pro jedno nemusíme zatracovat nebo ztrácet druhé, že rozdílnost nás může obohacovat, vzájemně se můžeme doplňovat, učit, inspirovat a obohacovat. Vzájemným propojením může vzniknout most, kterým můžeme dojít dál, než jsou vzdálené jednotlivé kontinenty – k vzájemné pomoci, pochopení a toleranci.

 

Autorka: Drahomíra Broková

 

b_0_0_0_00_images_OPPA_log_m.jpg