2017 - 05 - 06

Desítky zástupců sociálního podnikání se shodly na tom, že jiná ekonomika je možná

24. května se sešlo na 80 účastníků z celé republiky, kteří debatovali a sdíleli zkušenosti v oblasti sociální solidární ekonomiky. Fórum Jiná ekonomika je možná představilo...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 15 - 05

Aktuálně OP Zaměstnanost

Výzva č. 129 na podporu sociálního podnikání  bude vyhlášená 30. 6. 2017.

Vaše projektové žádosti, podnikatelské plány a dotazy týkající se pravidel výzvy můžete...

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 21 - 03

Aktuálně Finační nástroje: Veřejná zakázka

Dne 17. 3. 2017 byla vyhlášena zakázka na předběžné posouzení pilotního využití finančních nástrojů v OPZ. Více informací zde.

celý článek >>


Čtěte více >>

2017 - 19 - 03

Semináře pro žadatele do výzev MPSV: Jak připravit podnikatelský plán a Marketing v praxi sociálního podnikání

Aktuálně se můžete již nyní registrovat na Semináře pro žadatele do výzev MPSV na sociální podnikání

1) K tvorbě podnikatelského plánu pro sociální podnik “Jak připravit... ...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Living in the cracks. Naďa Johanisová

Život v puklinách, pohled na venkovské sociální podnikání ve Velké Británii a v Čechách je zajímavou sondou do vzmáhající se občanské společnosti.

Svět spotřebních družstev,...

celý článek >>


Čtěte více >>

Publikace: Kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem. Naďa Johanisová

Výpravy za ekonomikou přátelskou přírodě a člověku.

Čtivě psaná kniha, doplněná vtipy známého humoristy, nabízí pohled na šetrnější modely fungování lidské společnosti,...

celý článek >>


Čtěte více >>

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy

UNEP Inquiry into the Design of a Sustainable Financial System: Policy Innovations for a Green Economy (www.unep.org/inquiry/).
 
Chtěli bych Vás požádat o vyplnění a další...
...
celý článek >>


Čtěte více >>

Autonapůl: jediné, o které se nemusíte starat

2014 - 02 - 07

Autonapůl: jediné, o které se nemusíte starat

Michal Šimoník (30) má nesmírný rozhled a jeho hlas by se vyjímal v nočním vysílání rádia. Když mi vysvětluje, jak se dostal k podnikání v oblasti carsharingu, tedy sdílení aut, během minuty mi na vlastním příkladu vysvětlí jeho princip: „V rámci studií jsem zpracovával projekt na enviromentálně přínosné podnikání a taky jsem podědil auto po rodičích. Stálo mi před domem a rychle jsem se vyléčil z toho jezdit s ním každý den po Brně. Sice jsem někdy dojel ke škole o 10 minut dřív, ale pak strávil čtvrthodinu hledáním místa k zaparkování. Spojení snahy podnikat šetrně vůči životnímu prostředí a vymotat se z téhle podivně nevýhodné vazby s autem mě přivedlo ke carsharingu.“

Začneme úplně od píky. Co to je carsharing?

Carsharing je moderní služba mobility. Je určen lidem, kteří nemusejí jezdit autem každý den, ale přesto jej občas potřebují, například na kratší pracovní cestu, rodinný výlet či dovolenou nebo potřebu převézt materiál. Pro tyto občasné potřeby se jim ale vlastní auto velmi často nevyplatí.

Z definice lze snadno odvodit, pro koho je ideální. Těžiště činnosti carsharingových firem leží ve větších městech, kde je hustá síť jiné dopravy. Můžete jezdit pěšky, na kole, veřejnou dopravou a carsharing je vlastně doplněk těchto existujících druhů dopravy. Snažíme se poskytnout uživateli komfortní stav, kdy bude mít díky carsharingu auto kdykoliv k dispozici, a přitom se o něj vůbec nemusí starat. Může ho použít, pokud mu ostatní druhy dopravy k jeho záměru nevyhovují.

Odborníci říkají, že služba tohoto typu nejlépe funguje ve větších městech nad cca 100 tisíc obyvatel. Přesto v zahraničí existují projekty sdílení aut i ve venkovských oblastech.

Jedna velká firma ve Švýcarsku spolupracuje s dráhami a nabízí auta na desítkách nádraží po celé zemi.

Koncept se objevil kdy a kde?

Prvky sdílení měly už projekty ve 40. a 50. letech 20. století, kdy si lidi nemohli sami dovolit nákup automobilu a ve skupině nebo v družstvu koupili jeden vůz dohromady, o který se dělili v užívání i nákladech. Tak, jak koncept známe dneska, se začal objevovat v 70. letech především jako reakce na ropnou krizi a města přehlcená dopravou v USA a Západní Evropě.

Vy jste u nás první společnost? Máte nějaké konkurenty?

Jsme první český carsharing. Začali jsme už v roce 2003 jako projekt tří kamarádů, kteří pracovali v Centru dopravního výzkumu a inspirovali se západním modelem carsharingu, který v Čechách nikde nebyl. Takže založili občanské sdružení; pikantní z dnešního pohledu je, že prvním autem byla jugoslávská Zastava, starší než většina těch, kteří s ní jezdili. Od té doby jsme se výrazně posunuli, v roce 2010 jsme s druhým podobným sdružením Autodružstvo spojili síly a bylo nás kolem dvaceti s pěti auty.

Jak dlouho jste takhle fungovali?

V roce 2012 už díky rozvoji firmy nebyl model občanského sdružení udržitelný, uživatelů bylo přes 70 a efektivně ho řídit znamenalo změnu. Začali jsme fungovat jako družstvo, za rozvoj podniku nyní zodpovídá 14 aktivních členů a volíme ze svých řad tříčlenné představenstvo, které má na starosti operativní řízení během roku. Klienti a členové družstva využívají služby na základě rámcové smlouvy. Dnes máme kolem 130 aktivních klientů – jednotlivců, rodin s dětmi, živnostníků, ale i neziskovek či jedné realitní kanceláře.

A jak je to s tou konkurencí?

Dlouho jsme byli první a jediní. V Brně ale vznikla letos v únoru firma s vozovým parkem dvou automobilů. A loni na podzim jiná firma v Praze, která je navázaná na dealera škodovek a svými cenami se spíš podobá autopůjčovně. Z carsharingu má ale dodržené zásady samoobslužného vyzvednutí auta.

Tím se logicky dostáváme k otázce, jak tedy carsharing funguje a kolik stojí?Služba musí být pro uživatele jednoduchá a finančně výhodná. Je to podobné jako s telefonem, když jedete, platíte, když ne, neplatíte. Carsharingový vůz má tu výhodu, že se o něj nemusíte starat a řešit jeho nákup, servis či pojištění. Procedura je jednoduchá - na začátku smluvního vztahu složíte vratnou zálohu 5000,-, která funguje jako kauce pro případ, že by došlo k nějaké nehodě nebo poničení auta. Od té chvíle člověk dostává čipovou kartu a přístup do rezervačního systému, kde si v případě potřeby vybere z vozového parku auto. Nabízíme auta od malých levnějších přes prostorné kombíky po rodinné sedmimístné vozy. Klient si zarezervuje termín, který může být od jedné hodiny po několik dní. Pak už si jen auto najde na mapě a vyzvedne si ho s čipovou kartou.

Takže nemusím sepisovat pokaždé smlouvu, dojít k provozovně, vyzvednout si tam auto, když mají otevřeno....?

Ne, čipová karta funguje tak, že s ní stačí přejet přes čtečku za oknem auta. Jednotka v autě ověří rezervaci a auto otevře, v něm najdete klíčky a můžete jet. Kdykoliv, 24 hodin denně.

To pro mě zní úplně futuristicky. A placení?

Platí se za rezervované hodiny a za ujeté kilometry. Obě sazby zahrnují všechno, co je spojené s provozem auta a celého systému, tedy i palivo, pojištění, servis i nákup auta a amortizace. Nastává důležitý moment, že každý klient si může dopředu spočítat svoje reálné náklady i čas na cestu. Když totiž jste majitelem auta, velmi často máte zkreslené představy o tom, kolik vás ve skutečnosti jeho provoz stojí. My se pohybujeme u cen od 12,- za hodinu a 3,90 za ujetý kilometr.

Jak naplňujete ideu sociálního podniku?

Pro Autonapůl je blízká idea sociálního podnikání v širším pojetí, nikoliv v úzce vymezeném rámci zaměstnávání znevýhodněných osob. Pro naše fungování je nejdůležitější enviromentální hledisko. Carsharing totiž šetří životní prostředí, protože může výrazně redukovat počet aut na ulicích. Jedno sdílené auto je schopno nahradit 4-10 soukromě vlastněných aut. Z toho vyplývá i snížení potřeby dalších a dalších parkovacích míst. Když se dnes podíváte na sídliště, mnohde se musejí likvidovat zelené plochy kvůli parkování, protože z projektantů v 70. letech nikdo nepočítal s tím, že téměř každá rodina bude mít jedno či dokonce více aut.

Tvrdíte mi, že z hlediska životního prostředí je výhodnější auto sdílet než ho vlastnit?

Chování uživatelů carsharingu se výrazně liší od běžných majitelů vlastních aut. Když si totiž koupíte auto, jste motivováni, abyste ho co nejvíc využili, aby se vám vysoká vstupní investice rozložila do největšího počtu kilometrů. Sdílení vozidel vede přesně k opačnému pólu. Beru si auto jen tehdy, když ho opravdu potřebuji.

Česká republika má v porovnání s jinými zeměmi také výrazně starší vozový park, průměrně je auto tady staré 14 let. Majitelé starých ojetin mají možná pocit, že šetří, ale důkladný servis bývá v nákladech dost neodhadnutelný. Stará auta mají téměř vždy vyšší spotřebu, nesplňují nové přísnější emisní standardy a jsou mnohem náchylnější na nepředpokládatelné opravy. Na Západě se v carsharingu provozují auta stará max. 5 let, u nás v Autě na půl máme průměrný věk auta tři roky a stále ho snižujeme obnovou těch starších. Šetřit ovzduší lze i pořízením hybridních nebo elektrických aut, což také zvažujeme.

Teď provozujete 14 aut v Brně, Praze a Liberci. Objem Vašich služeb narostl, jak jste to vyřešili?

Zapojili jsme se do programu Lepší byznys Nadace Via , který je zaměřen na podporu sociálního podnikání a placený UniCredit Bank. Zaměstnáme ze získaných peněz jednoho člověka, který se bude starat o provoz podniku, a rádi bychom se dostali do roka na zhruba dvojnásobný objem činnosti, kolem 30 aut a 250 klientů.

Část práce zůstane na lidech, kteří jsou součástí týmu, tato osoba bude manažer, jehož úkolem bude také zjistit více informací o našich klientech. Z jakých vrstev se rekrutují, jsou-li to vysokoškoláci, svobodní nebo s dětmi, atd. A druhý důležitý cíl je spolupráce se samosprávou.

Proč je pro Vás důležité kooperovat se zástupci a úředníky města? 

Myslím, že v oblastech vyhrazeného parkování je pro město obecně výhodné spolupracovat s carsharingovými firmami a podpořit je. Dlouhodobé partnerství už je ověřeno třeba v Německu, například v Brémách. Tam radnice a tamní carsharing společně tipují místa, kde by mohla carsharingová auta stát, aby byla pro obyvatele snadno dostupná. Nebo provazují různé druhy dopravy v dopravních uzlech, kde jsou pak hned vedle sebe zastávky městské dopravy, stojany pro kola a parkoviště carsharingu.

Bylo by skvělé, kdyby si města uvědomila, že carsharing je jedním z pilířů udržitelné mobility 21. století. Může mnoho lidí ve městech přesvědčit, protože nabízí čistější a spolehlivější auta, o která se nemusejí starat. Ti se pak mohou zbavit svého starého a nepřiliš využitého auta a budou vozy sdílet podle aktuální potřeby.

Co by vám např. v dopravní politice usnadnilo prosazení?

Například existují návrhy parkovacích strategií, kde ale carsharing není zmíněn. Jsme pak úředníky odkázáni na pravidla vyhrazení parkovacích míst pro firmy, ale poplatky jsou nesmírně vysoké a my bychom je museli přenést na naše uživatele. Prostě nejsme komerční taxislužba.

http://www.autonapul.org

Kateřina Kokešová